Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 23/08/2018

Integračnímu podnikání se daří. Ale potřebujeme zákony, říká ředitel Ergotepu Černý

Proseč - Sociální podnikání potřebuje řád i jasná pravidla, říká ředitel Ergotepu Jiří Černý. Podniku, který funguje na nových prvcích integrace a hledá spolupráci neotřelými cestami.

Generální ředitel Ergotepu Jiří Černý řídí úspěšnou regionální firmu.
Generální ředitel Ergotepu Jiří Černý řídí úspěšnou regionální firmu. | foto: ISP21

Jaký je váš názor na současnou situaci integračního sociálního podnikání v Česku a jeho vývoj?
Prostředí integračního sociálního podnikání není dnes dostatečně a jasně určené. Je v situaci, kdy instituce a organizace, které k tématu mají vztah, vedou o této problematice diskusi a mají k věci různý přístup. V současné době v České republice není zákon o sociálním podnikání, který by základní pravidla definoval. Zatím pouze vzniká, vedou se o něm poměrně široké diskuze a čeká se na to, jak to vůbec dopadne. Hlavními institucemi, které do dění kolem zákona promlouvají, jsou sdružení a platformy - Například Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených, ministerstva, Tessea, Komora sociálních podniků a další. Problémem však je, že každý tu definici a potřeby má trochu jinak. Liší se například v kvótách cílových skupin.

Přichází k nám také některé zkušenosti a vzory ze zahraničí. Z podstaty je dobré koukat se kolem sebe a rozhlížet se v cizích zemích, z druhé strany se některé věci těžce implementují na naše domácí prostředí. Například zaměstnávání zdravotně postižených lidí má u nás dlouhou tradici, byť to nutně nemuselo být nazvané sociálním podnikáním, celý segment se dlouhá léta vyvíjí a nelze do něj jen vzít něco zvenku a jednorázově to přehodit. My v Ergotepu chápeme správně nastavené integrační sociální podnikání jako dobrý a vhodný nástroj pro řešení sociálního problému a aktivní rozvoj segmentu. Pokud dobře nastavíme pravidla, podmínky budou motivační a nasměrujeme celé prostředí k rozvoji. Má velký potenciál a může se stát velmi užitečným. Pakliže je řešení sociálního problému dlouhodobě dobře spojeno s podnikáním a je schopno nejen zdroje spotřebovat, ale i generovat, je to velmi dobře fungující model.

Mezi sociálním a integračním podnikáním by měly být rozdíly. V zahraničí má takový model úspěch i z hlediska ekologie. Jak je možné, že je Česko oproti Evropě tolik pozadu?
K tomu se mi hůř vyjadřuje. Nejsem takový expert, abych mohl posoudit, jak jsou na tom například naši sousedé v Rakousku či Německu. Obecně bych řekl, že na tom nejsme špatně a přirozeně si u nás sociální podnikání hledá cestu. Že bychom byli nějak výrazně pozadu, to si nemyslím. Podstatná je stabilní a pravidelná státní podpora. U nás hlavně podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Oproti tomu třeba environmentální sociální podnikání je závislé jen na nepravidelných a ojedinělých dotačních výzvách z Evropských fondů, kde je možnost získat určité evropské dotační prostředky pro vybrané projekty. K té první části otázky ještě připojím, že integrační sociální podnikání je podmnožina sociálního podnikání, zaměřuje se na integraci vybrané cílové skupiny lidí do práce, do společnosti a do života.

„Nejsme na tom špatně a přirozeně si u nás sociální podnikání hledá cestu. Že bychom byli nějak výrazně pozadu, to si nemyslím.”

Ergotep se „novou” cestou rozhodl jít před řadou let. Jak vaše firma pracuje? Říkáte, že sociální firma nemají být jen dotace, ale také vlastní byznys a třetím pilířem má být zaměstnanost a uplatnění lidí na chráněném trhu práce.
V tom tkví unikátnost Ergotepu. Snaží se být lídrem, vzorem, ukazovat cestu, jak se to má správně dělat. Nevěnuje se jen sám sobě a pouhému vlastnímu rozvoji, ale zároveň se snaží ukazovat cestu, způsob, jak být efektivní. Být ukázkou pro ostatní a modelovým řešením celého odvětví. Jak jsme se bavili o dotačních prostředcích, tak mají svou roli, budou ji mít, ale je to o poměru a míře. To je důležitý parametr, s nímž Ergotep pracuje. Je třeba znát, jaký je poměr mezi podpůrnými prostředky a těmi, které je schopný podnik generovat. Pokud jsou ty podpůrné oproti těm generovaným menší, pak je podnik v dobré kondici. Pokud je podnik hlavně závislý na dotacích a na tom, co za prostředky se tam dostane z venku, naznačuje to nesprávné nastavení.

Je také cesta dát se dohromady s velkými hráči na trhu a postupně rozvíjet sociální podnikání díky společným projektům v rámci společenské odpovědnosti?
Je to rozhodně jedna z cest, efektivní a dobrá - když se podaří propojit přes společenskou odpovědnost velké firmy a sociální podniky do vzájemné symbiózy. Dám příklad - když má velká korporace snahu hledat řešení problému zaměstnávání hendikepovaných lidí a naproti tomu stojí sociální podnik, jenž je schopen dát takovým lidem veškerý servis, péči a dokáže se o ně správně postarat a na zaměstnávání postavit svému partnerovi službu, tedy tu dodávku, která tvoří část jeho základního byznysu, je to správně dojednaná spolupráce. Z takového základu se dají vytvořit dlouhodobé, udržitelné a oboustranně výhodné projekty. Vede to ke spokojenosti partnerů a celkově tento vztah funguje.

Rozvíjejí podobné vztahy další obchodní příležitosti a nové projekty v rámci spolupráce?
Každopádně je to cílem. Ať je to v jakémkoliv podnikání či obchodním vztahu, když máte partnera, se kterým se už takzvaně „oťukáte”, máte společně něco za sebou a existuje mezi vámi důvěra. Pokud takový vztah funguje spolehlivě, ke spokojenosti na obou stranách a podnikatelsky vám to na obou stranách přemýšlí, tak tím spíše to vytváří prostor pro další progres v oblasti spolupráce. Naše reference a projekty jsou toho dokladem.

Ergotepu se ovšem dařilo navazovat úspěšné kontakty s velkými společnostmi českého trhu.
To ano, pokud se podíváte několik let dozadu na to, jak se nám daří spolupracovat s Tescomou a Československou obchodní bankou. S Tescomou vznikla spolupráce asi takto - jejich zboží a portfolio bylo zařazené do věrnostního programu, který jsme dělali pro banku. Tím to celé vzniklo. Navázali jsme první kontakt, další krok byla domluva na zajištění e-shopu a distribuce zboží. Po pěti letech jsme dospěli k rozhodnutí o další etapě rozšíření našich vztahů tím, že jsme začali budovat síť Prodejních center Tescoma. Měli v nás důvěru, vzájemně jsme o sobě věděli, že náš obchodní vztah je funkční. Začali jsme ve franšízovém modelu budovat prodejny s tím, že projekt jsme postavili na zaměstnávání a vytváření míst pro hendikepované lidi, ale s brandem Tescomy. Dnes máme osmnáct prodejen, ročně děláme obrat kolem sto dvaceti milion korun. Můžeme sebevědomě říci, že je to velice slušná kapitola vzájemné spolupráce.

„Úvahy o dalším projektu s Tescomou jsou, ale zatím to není nic konkrétního.”

Rýsuje se další společný projekt s Tescomou, nebo se vám podaří získat dalšího strategického partnera?
Úvahy o dalším projektu s Tescomou jsou, ale zatím to není nic konkrétního. Vedle toho o možnostech nového obchodního partnerství s někým dalším jednáme. Nedávno jsme navázali spolupráci s velkou známou potravinářskou firmou Hamé, od Tescomy jsme na ni dostali dobré reference. Obě firmy totiž působí ve Zlínském kraji a dobře se znají. Hamé mělo zájem realizovat vlastní značkový e-shop a Ergotep dokázal nabídnout kompletní zajištění - výrobu, administraci, logistiku a distribuci zboží. Pro nás to bylo zajímavé rozšíření našeho působení.

Vypadá to, že v roce 2017 vaše podnikání vzkvétalo, že jste se dopracovali k nejvyšším číslům obratu v historii firmy, že?
V současnosti jsme v České republice největší obchodní partner Tescomy s ročním obratem v koncových zákaznických cenách bez DPH kolem 220 milionů Kč. V celkovém obratu jsme minulý rok překročili částku 260 milionů korun, což je zatím v historii Ergotepu skutečně nejvyšší číslo.

Co se týče zisku, ten by měl být kolem pěti až deseti milionů korun, načež jej z padesáti procent reinvestujete. Kam v roce 2018 půjdou tyto peníze?
Čísla zisku nejsou tak optimistická, ale jsou pro to logické důvody. V posledních letech jsme sledovali hlavně ekonomická čísla, z nichž vyplýval nižší zisk způsobený masivními investicemi do sítí Prodejních center Tescoma. Tam za námi šla většina nákladů na vybudování, výstavbu a infrastrukturu kolem. Až minulý rok se vynaložené peníze začaly zúročovat a přináší ovoce i ve výsledku a finálním zisku. Roky předtím proto byly hubenější. Každopádně, ptáte se mě na opětovné investování peněz dovnitř.

Vypadá to následovně: část zisku převádíme do naší obecně prospěšné společnosti, kde je používaný pro činnost některých nadefinovaných programů. Další díl používáme na rozvoj a investice Ergotepu a část jde za majitelskou strukturou. A o dalším směru už jste trochu mluvil. Od letoška jsme navíc mimo jiné zavázáni některými dokumenty, které nám ukládají převést padesát procent čistého zisku do fondu reinvestic a využít jej na vybrané projekty pro rozvoj dané problematiky. Týká se to věcí interních, ale také záležitostí mimo prostory Ergotepu.

Reinvestovat zisk dnes není závazné pro žádný sociální podnik. Mělo by to být součástí zcela nového připravovaného zákona o sociálním podnikání?
Diskutuje se o tom a je to součást dnešních roztříštěných definicí, jak jsem o tom mluvil na začátku. Když se podíváte na základní teze a definice sociálního podnikání například podle sdružení Tessea. Tam to je jako jedna z podmínek. A právě proto, že chybí legislativa, některé dotační programy a státní správa přejímají tyto základní pravidla.

Proč je z vašeho pohledu důležitá integrační personalistika a v čem je její výhoda?
Ergotep se snaží být v tomto ohledu vzorovým řešením. Integrační personalistika, vzdělávání a rozvoj lidí jsou jádrem a základním kamenem. Už z podstaty názvu integrační sociální podnik vyplývá, že je důležité lidi začlenit do pracovního prostředí, do společnosti, do života. A pochopitelně podle toho je třeba mít vytvořenou také firemní strukturu a mít jí zpracovanou procesem a obsazením. Bez tohoto nástroje nelze být plnohodnotným integračním sociálním podnikem.

Pod pojmem integrační personalistika je zahrnuta veškerá péče kolem člověka, pracovníka. Je třeba s ním správně komunikovat, jaké má pracovní dovednosti, schopnosti, jak ho správně využít a umístit v podniku, aby to naplňovalo jeho ambice a rozvoj. A také je nutné přizpůsobit jeho pracovní dobu a hygienu pracoviště.

V integrační personalistice jdeme dnes ještě dál a nezabýváme se jen vlastní prací, ale rozšiřujeme proces o další oblast. Přicházejí k nám lidé také s tím, aby dostali finanční poradenství, či finanční pomoc. Máme tu také lidi, kteří těžce zvládají péči sami o sebe, abychom jim dali nějakou podporu a pomohli jim nastavit i volnočasové aktivity. A pochopitelně, jestliže se o ně chceme starat, je žádoucí posouvat je nahoru v oblastech vzdělávání, schopností, dovedností a jejich pozice ve společnosti. Vzdělávání je k tomu nezbytnou součástí, neoddělitelně to k tomu patří.

Kolik lidí se Ergotepu takovým způsobem podařilo vrátit zpět do společnosti?
Řádově jsou to už stovky lidí. Dnes máme zhruba tři sta zaměstnanců, se všemi se v rámci integrační personalistiky pracuje. Je jim poskytovaný rozvoj a sledujeme, jakými programy vzdělávání už prošli, k tomu chystáme i individuální plány. Odvíjí se to také od toho, na které pracovní pozici pracují. Vedle toho k nám přicházejí hendikepovaní studenti ze středních škol. Proběhlo několik úspěšných etap propojování speciálního školství a chráněného trhu práce a nadále v tom pokračujeme.

Profil Jiřího Černého

  • v roce 1993 vystudoval Gymnázium v Havlíčkově Brodě
  • v roce 1999 promoval na stavební fakultě Českého vysokého učení technického
  • po studiu vstoupil na pole stavebnictví, kde začínal na pozici stavbyvedoucího, vypracoval se až na ředitele divize a později i výkonného ředitele stavební firmy
  • postupně prošel společností Ross Holding a následně pracoval ve firmě PSJ Jihlava
  • v roce 2013 přestoupil do sociální sféry a stal se generálním ředitelem Ergotep, družstva invalidů

Autor: Bohuslav Stehno