Sociální podnik

Sociální podnik primárně řeší potřebné společenské, nejčastěji sociální či environmentální problémy ekonomicky a společensky udržitelným způsobem, se snahou tvořit zisk. Zisk je důležitým faktorem ekonomické stability sociálního podniku.

Sociální podnik vymezení pojmu

Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tedy právnická osoba, její součást nebo fyzická osoba, která splňuje principy sociálního podnikání. Sociální podnik akcentuje sociální rozměr podnikání a tak naplňuje veřejně prospěšný cíl. Sociální podnik klade důraz, vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – sociálního, ekonomického a environmentálního.

Sociální podnik působí ve všech sférách hospodářství a narozdíl od běžných podniků, založených na maximalizaci zisku, důsledně dodržují etické principy podnikání včetně principu rovných příležitostí. V praxi je největší procento sociálních podniků zakládáno podnikateli – jednotlivci nebo skupinami, jejichž motivací je uspokojování společenských potřeb.

Zakládací listiny sociálních podniků jsou zveřejněny v obchodním rejstříku.

Sociální podnik a jeho kritéria

  • Základním smyslem sociálního podniku je provozovat aktivity prospívající společnosti a/nebo místní komunitě vykonáváním soustavné ekonomické aktivity = zajištění veřejně prospěšných služeb.
  • Sociální podnik podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni (tzn. např.zajištěním zdrojů spolufinancování).
  • Dodržuje etické principy včetně principu rovných příležitostí.
  • Sociální podnik vstupuje do místních iniciativ a partnerství, přispívá k místnímu rozvoji znevýhodněných oblastí.
  • Sociální podnik nese ekonomická rizika.
  • Je nezávislý na veřejných či soukromých institucích.
  • Využívá kombinaci tržních i netržních a nepeněžních zdrojů (např. dobrovolnictví).

Cílové skupiny sociální podniku

  1. Veřejný sektor zastoupen nejčastěji státem, krajem, obcí či jinou veřejnou institucí, která je zodpovědná za řešení společenské problematiky a je připravena tuto problematiku řešit ve spolupráci se sociálním podnikem.
  2. Privátní sektor zastoupený investorem, který je připraven a ochoten investovat finanční zdroje a kapacitu do realizace podnikatelské aktivity sociálního podniku.
  3. Cílová skupina sociálního podniku – kam je směřována aktivita sociálního podniku a kde je očekáván impakt neboli dopad sociálního podniku:
    • Osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené.
    • Osoby vyčleněné nebo ohrožené vyčleněním mimo běžný život společnosti, které se do něj v důsledku nepříznivé sociální situace nemohou zapojit.
    • Osoby se zdravotním postižením.
    • Osoby ohrožené nezdravým životním stylem, závislostmi, žijící v oblastech s vyšším výskytem specifických zdravotních rizik, ve vyloučených lokalitách a v regionech ohrožených chudobou.
    • Osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách.
    • Bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování.
    • Osoby přežívající venku, osoby v noclehárně, osoby v ubytovnách pro bezdomovce, osoby v pobytových zařízeních pro ženy, osoby před opuštěním instituce, uživatelé dlouhodobější podpory, osoby žijící v nejistém bydlení, osoby ohrožené vystěhováním, osoby ohrožené domácím násilím, osoby žijící v provizorních a neobvyklých stavbách, osoby žijící v nevhodném bydlení, osoby žijící v přelidněném bytě.
    • Osoby pečující o osobu mladší 15 let.
    • Osoby pečující o jiné závislé osoby.
    • Rodiče samoživitelé.
    • Neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem, kteří pečují o osobu mladší 15 let.
    • Neformální pečovatelé a dobrovolníci působící v oblasti sociálních služeb a sociální integrace.
    • Dobrovolníci.
    • Oběti trestné činnosti.
    • Osoby ohrožené domácím násilím a závislostmi.
    • Osoby ohrožené předlužeností.
    • Osoby ohrožené vícenásobnými riziky.
    • Osoby se speciálními vzdělávacími potřebami.
    • Osoby v nebo po výkonu trestu.
    • Osoby opouštějící institucionální zařízení.
    • Osoby nejvíce ohrožené vyloučením a diskriminací v důsledku zdravotního stavu.
    • Osoby, které jsou znevýhodněny vzhledem k věku.
    • Osoby zařazené Úřadem práce ČR do evidence zájemců o zaměstnání.
    • Osoby s kumulací hendikepů na trhu práce.
    • Osoby s nízkou úrovní kvalifikace.
    • Osoby, které již nejsou ve vzdělávacím procesu a mají ukončeno pouze primární či nižší sekundární vzdělání (stupeň ISCED 0 – 2).
    • Osoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané.
    • Osoby vracející se na trh práce po návratu z mateřské/rodičovské dovolené.

Sociální podnik a jeho obecné principy

  1. Veřejně prospěšný cíl formulován v zakládacích dokumentech sociálního podniku a naplňován prostřednictvím konkrétních aktivit.
  2. Účast zaměstnanců a členů na směřování sociálního podniku.
  3. Důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců.
  4. Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku anebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů.
  5. Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech.
  6. Zohledňování environmentálních aspektů výroby a spotřeby.

Na velmi obecné úrovni jsou principy sociálního podniku definované TESSEA. Nelze tedy dogmaticky trvat na tom, že všechny sociální podniky musí naplňovat na 100 % všechny obecné principy.

Řízení sociálního podniku

Obchodní dovednosti managementu sociálního podniku jsou jednou z klíčových kompetencí k realizaci úspěšného sociálního podniku. Historicky byl obchod v sociálních podnicích zabývajících se zaměstnaností cílových skupin silně vázán na oblast například kompletačních prací a jinou úroveň primitivních výrobních produktů. Tyto sociální podniky byly většinou v podřadných obchodních rolích a i jejich úroveň ve smyslu investiční a technologické, byla na velmi nízké úrovni.

Základním obchodním produktem sociálních podniků zaměstnávajících cílové skupiny na úrovni zaměstnavatele byla služba veřejnému sektoru, která byla kompenzovaná státním příspěvkem a ten tvořil hlavní příjem tohoto zaměstnavatele. Dnes je obchodní portfolio sociálních podniků více strategicky rozkročeno, čímž je udržitelnější a stabilnější.

Metodika Ergoprogress

„Inovativní návod, jak provozovat efektivní integrační sociální podnik segmentu osob se zdravotním postižením."