Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 30/07/2018

Procházková: Prvky sociálního myšlení by bylo dobré rozvíjet už na základní škole!

Plzeň - Sociální podnikání může být budoucností českého trhu, ale za jeho rozvojem bude ještě velice dlouhá cesta. „A také víme, že je to dnes pořádná dřina,” usmívá se Petra Taušl Procházková ze Západočeské univerzity v Plzni, která tu vyučuje podnikovou ekonomiku a nyní se s kolegy zabývá právě sociálním odvětvím. Vytvořili tu také studii, s níž chtějí intezivně pracovat.

Petra Taušl Procházková ze Západočeské univerzity v Plzni se s kolegy zabývá sociálním odvětvím.
Petra Taušl Procházková ze Západočeské univerzity v Plzni se s kolegy zabývá sociálním odvětvím. | foto: Archív Petry Taušl Procházkové

Na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni se věnujete problematice sociálního podnikání. Proč a jakým způsobem?
V roce 2015 jsme založili Centrum podnikání, kde chceme podporovat podnikavé lidi, především studenty. Snažíme se budovat podnikatelskou komunitu nejen mezi studenty, ale propojovat akademický a studentský svět s vnějším prostředím. Mimo jiné jdou naše aktivity i směrem k sociálnímu podnikání, protože je to jeden z budoucích trendů. Sociálnímu směru uvažování se dle mého názoru bude věnovat do budoucna ve větší či menší míře téměř každý podnik.

Jaký je o to mezi studenty zájem?
V současné době nemáme studijní obor zaměřený na sociální podnikání. Naše Centrum podnikání působí v rámci ekonomické fakulty a vyvíjí různorodé aktivity určené pro všechny studenty Západočeské univerzity v Plzni. Děláme pro studenty workshopy, kde se potkají se zajímavými lidmi atd. Sociální podnikání na naší fakultě zatím nevyučujeme.

„Sociální podnikání se v současné době vyučuje spíše v oborech věnující se oblasti poskytování sociálních služeb. Je čas vzít to také z ekonomického pohledu tak, aby se rozšířil obzor studentů.”

A je to záměrem?
Chceme směřovat hlavně na oblast podnikání obecně a rádi bychom naše aktivity ještě více rozšířili. Mimo jiné půjde také o oblast sociálního podnikání, ale zcela upřímně se přiznám, že mít na ekonomické fakultě přímo obor sociálního podnikání není v současné době perspektivní. Chceme ho vyučovat spíše obecně v souvislosti s podnikáním. Tím, že jsou naše aktivity určeny všem studentům naší univerzity, tj. studentům 9 fakult, nemůžeme se úzce profilovat jedním směrem.

Náhled celé fakulty by mohl změnit zákon o sociálním podnikání, který rozdělí sociální a integrační sociální podniky?
Co se týká výuky ekonomického vzdělávání, musíme brát v úvahu otázku nabídky a poptávky a požadavků trhu práce. Když se budeme bavit jen o zákonu o sociálním podnikání, určitě by to nějaký vliv mělo, protože v České republice panuje nejisté prostředí v otázce, co se dá považovat za subjekt sociálního podnikání a co už ne. Pokud by zákon dospěl do rozumné formy a byl schválen, nám vyučujícím by usnadnil práci. Měli bychom vyjasněné meze a studentům budeme schopni pořádně vysvětlit, co sociální podnik ve skutečnosti je.

Budoucnost tedy teprve ukáže, jakým směrem půjde i výuka sociálního podnikání, že?
Ano. Sociální podnikání se v současné době vyučuje spíše v oborech věnující se oblasti poskytování sociálních služeb. Je čas vzít to také z ekonomického pohledu tak, aby se rozšířil obzor studentů. Když jsme dělali průzkum mezi studenty, kolik jich ví, co je to sociální podnik, tak to tak úplně dobře nedopadlo. (úsměv)

A mají teď studenti alespoň přibližnou představu, co to sociální a integrační sociální podnikání je?
Převážná většina se kloní k alternativě, že o tom nikdy neslyšeli, nebo už o tom slyšeli, ale nemají úplně přesný obrázek o tom, co tento pojem představuje.

Jaký je mezi vašimi studenty zájem o sociální podnikání, potažmo budoucí založení sociální firmy?
Domnívám se, že výše zájmu je spojená s faktem, že plzeňský region je jedním z těch, který má nejnižší míru nezaměstnanosti. Proto našim studentům nečiní zpravidla problém nechat se někde zaměstnat. Když to vezmu zevrubně, zájem o podnikání je nižší a o to sociální ještě nižší.

Poslední statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují na to, že největší zájem o sociální podnikání je v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, které následuje region Praha a Vysočina. Jsou ostatní kraje ještě nezoraným polem?
To bych netvrdila. Máte pravdu v tom, že nejvíce sociálních podniků najdeme v Praze a na Moravě. Dělali jsme na toto téma poměrně rozsáhlou studii, kdy jsme si vytvořili vlastní adresář sociálních podniků, který nám ukázal převažující koncentraci sociálních podniků v některých krajích. Nicméně, i v dalších krajích se začíná situace pomalu zlepšovat. Existují kraje, kde se vyskytují lidem známější a větší podniky, řada sociálních podniků je ale menšího charakteru a dost často se pohybují v oblasti zahradnictví, úklidových prací a drobnějších činností.

Komu pomáhá Centrum podnikání?
Jeho cílem je dělat osvětu převážně mezi studenty, vysvětlit jim, že mohou jít jinou cestou než se nechat zaměstnat. Mohou podnikat. Se sociálními podniky jsme v kontaktu, dělali jsme relativně rozsáhlý výzkum a zjišťovali od nich, jak se mají, co je trápí, co by jim mohlo pomoci, nabízeli jsme jim spolupráci. Dokážu si představit, že jim můžeme pomoci například s ekonomickým směrem uvažování. Některé sociální podniky bývají založeny s velkým nadšením, ale ekonomické stránce věci nevěnují tak velkou pozornost. Jejich myšlenka je někdy opravdu úžasná, ale schází jim často větší ekonomický background, který by je posunul dál. Dostali jsme pozitivní odezvu od řady podniků, které s námi chtějí spolupracovat. Ale jsme ještě na začátku.

Jaká poptávka je směrem od podniků po takové spolupráci?
Je to hodně individuální. Některé podniky se zajímaly o spolupráci ve formě, kterou bychom mohli využít při výuce běžných předmětů. Mohu dát příklad – pokud má podnik problém s marketingem, požádal nás o možnost zadání seminární práce studentům, kteří by pro konkrétní podnik mohli vymyslet zajímavou marketingovou strategii. Některé další podniky neměly zájem o spolupráci, nebo jí účelně nevyhledávaly, případně hledaly dobrovolníky, kteří by jim pomohli v jejich podniku, nebo se obecně chtěly potkat s tím, že bychom našli další věci k diskusi. A my bychom pak mohli zprostředkovat kontakt na někoho, kdo by jim mohl být užitečný.

„U nás prostě chybí základní statistika a v kombinaci s nejasným vymezením pojmu sociální podnik, je pak velmi těžké určit, kolik sociálních podniků na trhu je.”

Jak vůbec Centrum podnikání nahlíží na sociální podnikání?
Že je to dřina. (úsměv) Je to podnikání jako každé jiné, ale dle mého názoru to mají ještě trošičku komplikovanější. Takže ho velice podporujeme, protože vyžaduje velké nadšení.

To je jedna věc, tou druhou je, jak se sociální podnikání vyvinulo od revoluce. Je nyní ta správná doba, kdy ho začít formovat?
Formy sociálního podnikání bychom zde nalezli už dávno. Po revoluci se začalo více rozvíjet, ale určitě by si toto prostředí zasloužilo chystaný zákon, aby se posunulo ještě dále. V České republice je jedním ze zádrhelů, převaha integračních sociálních podniků . Takže se velice často stává, že lidé si při vyslovení formule sociální podnik představí právě integrační model, ale ono to tak zcela není. Pod něj spadají i takzvané neintegrační podniky. Pokud by vešel v platnost zákon a ošetřily by se definice a vymezení, bylo by to ku prospěchu věci.

Chcete se na takovém procesu jakkoliv podílet?
Raději se budeme podílet na osvětě kolem sociálního podnikání. Mezi lidmi je obecně velice malé povědomí o tom, co sociální podnikání je, k čemu slouží a k čemu je dobré, a tuto informační bublinu je potřeba změnit.

Říkala jste, že jste se ptali v sociálních podnicích na různé otázky. Jaké parametry jste pro studii zkoumali?
Ptali jsme se na relativně komplexní záležitosti. Když to vezmu zevrubně, zjistili jsme, že existuje hodně kvalitativních studií popisujících konkrétní případové studie z prostředí sociálního podnikání, ale na druhé straně je málo základních, kvantitativních dat, například kolik je sociálních podniků, jakého typu, jak ekonomicky prosperují a jaké mají problémy atd. Drobných dotazníkových šetření je na českém trhu relativně velké množství, ať už v rámci diplomových nebo studentských prací, nebo v rámci jiných, samostatných studií. Jedna z těch nejznámějších je od organizace P3 – People, Planet, Profit. Ve spolupráci s nimi jsme se domluvili, že bychom se pokusili získat nějaká další, nová data. Poslední zveřejněné šetření bylo z roku 2015. Proto jsme se podniků ptali na spoustu dalších otázek - jak jsou na tom ekonomicky, po stránce, manažerské a marketingové, jaké mají slabiny, prostě veškerá základní data. To je jedna z věcí, na které by se mělo zapracovat. V Česku totiž takto propracovanou databázi informací ještě nemáme.

Ze statistik vyplývá, že na trhu je asi dva tisíce podniků označujících se jako sociální. Lze tomu věřit v návaznosti na vaše dosavadní zjištění a získaná data?
My jsme se primárně opírali o data dostupná prostřednictvím organizace P3 – People, Planet, Profit v kombinaci s webovými stránkami Českého sociálního podnikání. Ta říkají, že v současnosti existuje něco málo přes 200 sociálních podniků. Vzali jsme je, překontrolovali, zda odpovídají principům sociálního podnikání a některé vyřadili. Potom jsme sami hledali další podle stanovených základních kritérií. Výstupem byly zhruba dvě stovky podniků. Ten počet dva tisíce, co říkáte Vy, může být klidně pravda a já si myslím, že jich může být ještě víc. Když se podíváte do zahraničí, například do Velké Británie či Itálie, čítají se do tisíců i desetitisíců. U nás prostě chybí základní statistika a v kombinaci s nejasným vymezením pojmu sociální podnik, pak je velmi těžké určit, kolik sociálních podniků na trhu je.

„Nevidím to jako špatný nápad, aby lidé s hendikepem studovali v budoucnu obor sociálního podnikání. Asi by záleželo také na tom, s jakým zdravotním postižením na školu jdou. Nedokážu vám říci, zdali by to mohlo fungovat, nicméně propojení je relativně logické.”

V souvislosti se zahraničím se mluví hlavně o rozkvětu integračních sociálních podniků s environmentálními prvky. Je to tedy formát, který v našich končinách ještě není tolik rozšířený. Je zjišťování současného počtu takových podniků a jejich fungování součástí vašich úkolů pro potřeby studie?
Nemohu říct, že bychom se na tuto oblast chtěli speciálně zaměřovat, nemáme to stanovené mezi základními cíli. Tím je na naší univerzitní úrovni vysvětlování principů sociálního podnikání a toho, co je integrační sociální podnik.

Ovšem založit na Západočeské univerzitě v Plzni přímo obor sociálního podnikání, to by byla rarita, že?
Založení takového směru by každopádně bylo raritní. Netroufám si říci, zda to na nějaké české univerzitě již je, každopádně obory sociálních směrů naleznete jak i u nás v Plzni, tak například na Karlově univerzitě, kde se oblasti sociální ekonomiky, podnikání věnuje intenzivně například paní docentka Dohnalová.

Potřebuje české vysoké školství právě takový obor?
Nemusíme se bavit rovnou o studijním oboru. Výuka a osvěta je nezbytná. Mohli bychom začít už na základní a střední škole rozvíjet základní prvky sociálního myšlení. Aby studenti chodili na vysokou školu se základními znalostmi, které bychom mohli prohlubovat.

A nebyl by to užitečný směr také pro mladé osoby se zdravotním postižením, které samozřejmě také studují vysoké školy a v budoucnosti by mohly být vedoucími podniků, když mají přímou zkušenost s hendikepem?
Speciálně na tyto studenty nemám napojení, ale přiznám se, že myšlenka, kterou tu říkáte, mě nikdy nenapadla. Nevidím to jako špatný nápad, asi by záleželo také na tom, s jakým zdravotním postižením na školu jdou. Nedokážu vám říci, zdali by to mohlo fungovat, nicméně propojení, o kterém jste mluvil, je relativně logické.

Spolupracují fakulty ekonomického směru na tématech kolem sociálního podnikání?
S řadou kolegů zabývající se tímto tématem jsem v kontaktu. Nejsem si ale vědoma, že existuje nějaká oficiální platforma na setkávání a spolupráci v akademické sféře v tomto oboru.

V akademickém světě má tedy integrační sociální podnikání také podporu?
Ano, především u lidí, kteří se zaměřují na podnikání, nebo jdou směrem sociálních inovací či sociálních služeb, případně dalších sociálních oblastí. Akademický svět je široký a každý se zaměřuje na jinou oblast, proto to nelze brát jednoznačně. Nicméně mezi lidmi, o kterých jsem mluvila, podporu má.

Autor: Bohuslav Stehno