Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 09/07/2018

Šéf sociální inovace Machotka: „Vytvoříme ‚manuál‘ pro potenciální ISP. Věříme, že je přenosný.”

Praha - Je to půl roku, co přišla do „oběhu” sociální inovace Ergoprogress. Její první muž Karel Machotka v obsáhlém rozhovoru říká, že si projekt dává za cíl jednoznačně prolomení současného stavu, bariér a chce nastolit také diskusi o stavu sociálního prostoru a jeho legislativy. „Vytvořit metodiku, která bude sloužit zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením tak, aby se vydali cestou, kterou vnímáme jako efektivní,” míní zkušený právník, který je hlavním manažerem projektu.

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | foto: freepik.com

Na světě je nová sociálně-společenská inovace Ergoprogress. Proč a jak došlo k jejímu vzniku?

Ergotep už tři roky přemýšlí o tom, jak své know-how získané za 15 let působení na trhu přetavit do podoby, kterou by mohl předat dalším podnikům působících v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Možná je docela důležité říct, že Ergoprogress se týká výhradně OZP na chráněném trhu práce. Je zaměřený na tuto skupinu, byť sociální podnikání je hodně široký pojem a určitě se některé věci z našeho projektu mohou být přenositelné někam jinam. Primárně je však děláme v této oblasti, protože tady máme vlastní zkušenosti a podnikáme s touto cílovou skupinou

K čemu měl tedy Ergoprogress sloužit?

Původně jsme o něm vůbec nemluvili jako o sociální inovaci. Hledali jsme zkrátka cestu, jak předávat naše zkušenosti. Vždyť ještě před jeho vznikem jsme rozjeli vzdělávací středisko Ergoeduka. Postupně jsme dospěli k tomu, že vlastní vzdělávání v dílčích oblastech není úplně to pravé. Chtěli jsme vytvořit ucelený systém, který by přiblížil zaměstnavatelům vydávajícím se do sféry podnikání s OZP, jak by to mohli dělat co nejlépe a nejefektivněji. V komunikaci na různých fórech jsme dospěli k tomu, že splňujeme znaky sociální inovace. Máme dobrý nápad, myslíme si, že je univerzálně použitelný a má potenciál pro rozšíření. Podali jsme tedy žádost o podporu z výzvy „sociální inovace”. Poté, co jsme několikrát projekt upravovali, jsme nakonec hodnotitele přesvědčili. Projekt realizujeme od ledna 2018.

„Metodiku jsme vyzkoušeli na sobě, vyzkoušeli jsme dílčí věci na partnerech, s nimiž spolupracujeme a věříme, že když ze všeho vytvoříme komplexní systém, firmy se posunou dál."

Co bude jeho cílem?

Vytvořit metodiku, která bude sloužit zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením tak, aby se vydali cestou, kterou vnímáme jako efektivní. Vyzkoušeli jsme ji na sobě, vyzkoušeli jsme dílčí věci na partnerech, s nimiž spolupracujeme a věříme, že když ze všeho vytvoříme komplexní systém, firmy se posunou dál. Chceme posunout zaměstnavatele OZP k integračnímu sociálnímu podnikání. Je nutné říct, že sociální podnikání má dnes mnoho podob a jednou z těch forem je integrační sociální podnikání. Takový zaměstnavatel se snaží cílovou skupinu integrovat nejen do oblasti pracovního trhu, ale také do jiných složek a sfér společenského života.

Byla na trhu poptávka po takovém koncepčním řešení, nebo jde o reakci na vypracování věcného záměru zákona o sociálním podnikání, který již existuje a počítá s rozdělením na podniky sociální a integrační sociální?

Zcela prvotní motiv byl kontinuální vývoj Ergotepu, kdy se snažíme kromě vlastního integračního sociálního podnikání dělat další společensky prospěšné aktivity. A tak jako Ergotep začal působit ve vzdělávání nebo má založenou obecně prospěšnou společnost, tak z toho vyplynulo, že bychom tyto věci chtěli dělat na jiném levelu a zarámovat je do komplexnějšího pojetí. Samozřejmě se setkáváme den co den v poradenském centru, v Ergoeduce i při setkávání zaměstnavatelů OZP s tím, že mají poptávku po dosažení know-how, aby mohli dělat svojí práci. Určitě je tu velká skupina lidí, kteří se pustili do sociálního podnikání, začali zaměstnávat zdravotně postižené a chtěli by to dělat co nejlépe a hlavně efektivně. Potom bych ještě řekl, že je tu jeden impuls a to je současná legislativa a úprava, jak stát podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Stát dnes má z různých ohrožených skupin na trhu práce podporu pouze pro zdravotně postižené. Zajišťuje to zákon o zaměstnanosti, celá jedna část zákona se věnuje podpoře OZP a má na to speciální nástroje určené jen pro tuto skupinu. A celý systém je postavený na kvantitativním hledisku, čili jeho cílem je zaměstnat OZP, což je dobře, ale nemá v sobě žádné kvalitativní parametry. Prostě ten, kdo zaměstnává 50 procent postižených, může dostat dotaci na mzdu. Ta dotace je velice výrazná a dnes může činit až 13 tisíc na jednoho člověka, což není málo a není tu žádné odstupňování. Takže ten, kdo zaměstnává 49 procent takových lidí, nedostane bohužel nic. Na druhou stranu ten, kdo zaměstnává čím dál více OZP nad 50 procent, tím dostává víc peněz. To v sobě budí to, že je tu část zaměstnavatelů, kteří tuto činnost dělají převážně proto, aby dotaci získali a dosáhli na veřejné prostředky zlepšující jejich podnikání a systém je nenutí s lidmi kvalitně pracovat. Systém je tedy do integrace nijak nenutí.

Změny zatím ale leží v šuplíku.

Podívejte, jsou tu v současném systému zaměstnavatelé, kteří dělají to, co jsem popsal před chvílí. Je vidět, že z dotace se podnikání dělat dá, jsou na to prostředky, ale ten, kdo udělá minimum, nedává nic jiného než zaměstnávání. A to neříkám, že by musel překračovat zákon. Také jde o to, jakou kvalitu zaměstnávání subjekt dává. Vidíme dnes například některé obory jako je ostraha nebo úklidové služby. Systém podpory tu vedl k deformaci trhu. A to tak, že normální firma mimo sociální podnikání zaměstnávající méně než polovinu OZP nemůže na tomto poli bez dotaci fungovat, protože není konkurenceschopná. Myslíme si, že je to špatně. Navíc výdaje na podporu zaměstnávání OZP výrazně rostou a blíží se šesti miliardám. Před dvanácti lety to nebyly ani dvě miliardy. To je velký nárůst. Jde o to, zda se ty peníze využívají efektivně? Ergotep a další firmy mohou za ty peníze odvést více, vytvořit lepší podmínky pro zdravotně postižené, mohou jim zajistit kvalitnější práci, dlouhodobou perspektivu, protože tyto firmy jsou konkureschopné. Vedle toho existují firmy, které spotřebovávají a „projídají” podporu a jsou vyloženě závislé na tom, že dělají nejrůznější kompletační práce. Přirovnal bych to k tomu, že firmy, které si u nich objednávají práci, se k nim chovají jako k agenturám práce. Prostě to, co potřebují rychle udělat a mohou to ze své firmy vystrčit ven, tak zadají podnikům zaměstnávajícím OZP a jakmile je nebudou potřebovat, tak s tím ze dne na den skončí. Proto jsou zranitelné firmy, které jsou na tom postavené a zdravotně postižení kvůli tomu mohou velmi rychle o práci přijít. A efektivita státní podpory se potom ztratí, protože se ocitnou na trhu práce jako nezaměstnaní, stát musí intervenovat, vynakládat prostředky, jak se o tyto lidi starat. To byl také jeden z velkých impulsů pro náš projekt.

Našli jste i nějaké další motivy vztahující se také k finanční stránce věci?

Není to o tom, že bychom nebyli spokojeni s výší podpory, kterou stát dává. Tam problém nevidíme, ale vidíme ho v efektivitě. Kromě toho, že chceme vytvořit metodiku a chceme vytvořit použitelný „manuál” pro firmy, aby se staly integračními sociálními podniky, tak druhá větev, o které přemýšlíme, se zabývá předáním impulsů veřejné správě, jak změnit systém, který tu dnes máme.

Máte přesné příklady?

Třeba odstupňovat podporu podle toho, jak kvalitní je firma a možná se zabývat tím, jestli dávat vyšší podporu při rozjezdu podnikání. V jeho průběhu by se mohla podpora o něco snížit, což odpovídá normálnímu byznys plánu, kdy potřebuji investici do začátku a potom si na sebe začnou vydělávat.

Co tedy potřebuje ke změně systému?

Nastavit kritéria, které bude nejlepší ověřit v praxi, k čemuž bychom chtěli přispět i tím, že budeme generalizovat naše zkušenosti nejen pro firmy, ale pro ty, co vytvářejí systém podpory.

Jak tedy celá inovace funguje a co kombinuje?

Ergoprogress je komplexní pojetí, jak ujít cestu od zaměstnávání OZP k integračnímu podniku. Náš projekt má zhruba čtyři věcné části a jednu podpůrnou. Říkáme tomu moduly, což není třeba tak důležité, ale obsahově je jedna část zaměřená na filozofii sociálního podnikání jako takového. Říkáme tím, že pokud chce taková firma podnikat, měla by mít přehled o tom, co to sociální podnikání je a co je integrační sociální podnikání. Chceme, aby to do sebe lidé z managementu a vedení firmy nasáli. Potřebují dostat pod kůži, že sociální podnikání je podnikání jako každé jiné, tedy činnost za účelem zisku, ale na rozdíl od „obyčejné" firmy je důležité, jak s tím ziskem nakládá. Většinou se ten znak určuje tak, že více jak 50 procent zisku vlastníci vracejí do firmy a reinvestují jej. Sociální podnikání má další rozměry.

„Ergoprogress je komplexní pojetí, jak ujít cestu od zaměstnávání OZP k integračnímu podniku. Náš projekt má zhruba čtyři věcné části a jednu podpůrnou."

Povídejte.

Například v chování firmy, v komunitě kde působí a to od úrovně obce, tak i státní správy se pohybuje také v oblasti společenských aktivit. První a základní je specifické pojetí personalistiky. Říkáme, že sociální podnik musí stavět na partnerství se svými zaměstnanci a na svých zaměstnancích. Ergotep v tom má obrovskou zkušenost, protože působí v malém městečku mimo hlavní centra. Od začátku šel s lidmi, které v daném místě našel či sehnal. Dnes je třeba přesycený trh práce a tento problém zažívají všichni zaměstnavatelé a nemají dostatek pracovních sil. Ergotep se rychle rozvíjel a vyčerpal potenciál zaměstnanců daleko dřív, než byla situace taková jako dnes. O personalistice říkáme, že má tři stupně.

Autor: Bohuslav Stehno