Rozhovor 07/02/2019

„Přeji si, abychom pochopili, že máme pomáhat těm, kteří to mají těžké při vstupu k pracovnímu uplatnění“

Ředitelka Domova Sulická v Praze, Lenka Kohoutová je zakladatelkou Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Práce lidí s hendikepem je jí velice blízká, zejména pokud jde o jejich uplatnění na trhu práce. I z tohoto důvodu se rozhodla pro velice zajímavý a smysluplný projekt.

Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická
Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická | foto: ISP21

Co byste nám řekla o projektu ochranná známka Práce postižených?

Předně musím říci, že se sice nacházíme v domově Sulická, ale ochranná známka Práce postižených patří Nadačnímu fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kterého jsem 11 let, čili od založení předsedkyní správní rady. Tento fond ochrannou známku Práce postižených vlastní. Jedná se o systém, jenž ukazuje na zaměstnavatele, kteří pracují s lidmi se zdravotním postižením a zároveň jich zaměstnávají více jak 50 % z celkového počtu zaměstnanců. Zaměstnavatelé prověření systémem, kteří mohou používat známku, ukazují na „fair play“ zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Dále pak na to, že práce těchto lidí je konkurenceschopná a výrobky či služby plně prodejné. Zaměstnavatel prokazuje, že tito lidé se minimálně ze 75 % podílejí na produkci daných výrobků či poskytovaných služeb.

„Ochranná známka byla jakousi reakcí, abychom ukázali na ty poctivé podniky, které zaměstnávají hendikepované, vytváří pro ně vhodné pracovní podmínky a jejich výrobky či služby jsou zároveň konkurenceschopné.“

Proč zrovna ochranná známka, jaký je její význam?

Když jsme ochrannou známku Práce postižených kdysi certifikovali, dostali jsme ji dokonce do systému Česká kvalita, kde jsme doposud. Patří tedy mezi plejádu národních značek. Tehdy na tom bylo zaměstnávání hendikepovaných trochu jinak, než je tomu nyní. Dříve se hodně podvádělo, především ve fiktivním zaměstnávání těchto osob nebo dotyční pracovali ne ve zcela vyhovujících podmínkách. Ne, že by k tomu v současnosti nedocházelo, ale děje se to v daleko menší míře. Ochranná známka tedy byla jakousi reakcí, abychom ukázali na ty poctivé podniky, které zaměstnávají hendikepované, vytváří pro ně vhodné pracovní podmínky a jejich výrobky či služby jsou zároveň konkurenceschopné.

Vy už jste to zmínila, ale jakou pozici v tomto projektu tedy máte vy?

Já jsem vlastně ten, kdo to vymyslel (lehký smích). Ke všem projektům, na kterých jsem se kdy podílela, přistupuji s velkou pokorou.

„Nadační fond jsem tedy spoluzakládala s tím, abychom ukázali právě na ty férové zaměstnavatele.“

Co vás vedlo k založení nadačního fondu?

Když jsem spoluzakládala nadační fond, chtěla jsem poukázat právě na zaměstnavatele z chráněného prostředí. To jsem měla na srdci. U hendikepovaných se často nestávalo, že by se uplatnili v běžném pracovním prostředí, kdežto v chráněném pracovním prostředí se to stávalo často. Nadační fond jsem tedy spoluzakládala s tím, abychom ukázali právě na ty férové zaměstnavatele. Šlo mi o to, abychom lidi s hendikepem vyzdvihli v tom, že jejich práce může být na trhu při běžném byznysu konkurenceschopná. To jsem prostě potřebovala vykřičet do světa. Chtěla jsem pomoci lidem, kteří mají zdravotní postižení najít vhodné pracovní uplatnění. Ukázat, že to jde, i když občas s problémy.

„Od počátku jsem chtěla, aby mělo vše stejnou linii, aby se ochranná známka rovnala všem státem uznávaným značkám.“

Jaké byly reakce od okolí?

Někteří mi šli na ruku, ale někteří mě měli za blázna. Co se týká ochranné známky Práce postižených, tam jsem hledala partnera, který nám pomůže s tvorbou pravidel. Věděla jsem co chceme, ale nevěděla jsem, jak se podobný projekt dělá. Když jsem se dostala do sdružení pro oceňování kvality, tehdejší vedení mi pomohlo, jak vše uchopit. Nevěděla jsem tehdy, jaké musí být parametry, jak vypracovat jednotlivé podmínky, ale za to jsem věděla, že chci dosáhnout mety národní značky. Když se bavíme o konkurenceschopnosti, od počátku jsem chtěla, aby mělo vše stejnou linii, aby se ochranná známka rovnala všem státem uznávaným značkám. Povedlo se.

Poukazovala jste na férové zaměstnavatele. Ozval se někdo, aby vyjádřil svůj názor či poděkoval?

Poděkováním je pro mě to, že se do toho systému zaměstnavatel přihlásí a chce tu značku užívat. Spíše mě však těšil zájem těch, kteří se do systému přihlásili, a zajímalo je, jak nadační fond lépe zviditelnit nebo kam můžeme společně tuto značku dotáhnout. Byla to pro nás velká výzva. Bohužel se nám nikdy nepodařilo, a mě to nesmírně mrzí, že ochranná známka nikdy nebyla více vidět například na pultech v běžných obchodních domech, v obchodech, že se mezi lidi více neprotlačila. Je to samozřejmě dáno finančními prostředky na marketing, kterých jsme nikdy neměli dost, protože nejsme velkým nadačním fondem. Doufám však, že se právě toto změní.

„V současnosti může firma ochrannou známku užívat dva roky.“

Zmínila jste se o systému. Zaměstnavatel se tedy musí registrovat, aby mohl danou značku užívat?

Ano, je to systém, který říká, že se jedná o určité hodnocení firmy. Ta musí splnit povinné parametry a musí se do nich vejít do určitých procent. Teprve poté může užívat ochrannou známku.

Foto Domov Sulická

Rozhovor s Lenkou Kohoutovou pro portál Integrační sociální podnikání. | foto: ISP21
Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21
Budova Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21
  • Rozhovor s Lenkou Kohoutovou pro portál Integrační sociální podnikání. | foto: ISP21
  • Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21
  • Budova Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21
  • Rozhovor s Lenkou Kohoutovou pro portál Integrační sociální podnikání. | foto: ISP21

  • Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21

  • Budova Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21

  • Rozhovor s Lenkou Kohoutovou pro portál Integrační sociální podnikání. | foto: ISP21
  • Lenka Kohoutová, ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21
  • Budova Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. | foto: ISP21

V současnosti může firma ochrannou známku užívat dva roky. Nicméně od ledna tohoto roku nastaly velké změny v ochranné známce Práce postižených a vůbec v celém systému.

V jaké fázi se projekt nachází v tuto chvíli?

Ochranná známka Práce postižených se nyní nachází v režimu výstřelu na nové startovní čáře. Asi tak bych to možná řekla. Od 1. ledna tohoto roku jsme přichystali nové parametry, které se týkají jak organizace, tak posuzování parametrů samotných. Značku jsme vytvořili před 11 lety, dříve bylo nutné posuzovat jiné parametry než dnes. Zkrátka jde o vývoj. Například dnes není zapotřebí dopodrobna kontrolovat živnostenské registrace apod. Jakmile někdo dostává příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak je firma nějakým způsobem prověřená. Dnes je vše jinak, než tomu bylo v minulosti. Značku jsme navíc rozdělili na dva programy. První je ochranná známka Práce postižených pro firmy, které zaměstnávají více jak 50 % lidí se zdravotním postižením. Druhá linie je pro integrační sociální podniky. Právě to je ten správný směr, kterým se vyvíjí, resp. má vyvíjet zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Není to pouze o zaměstnávání jako takovém, ale je to celkově o fungování těchto lidí. Firem, které se nějak vyvíjejí, investují například do vzdělávání zaměstnanců a do svého vlastního rozvoje je postupně více.

„Žádný takový projekt v České republice nenajdete.“

Jedná se o běžný projekt nebo je něčím tento projekt unikátní?

Je jediný v České republice, takže je unikátní. A unikátní je i tím, že ukazuje na skutečnou práci lidí se zdravotním postižením. Žádný takový projekt v České republice nenajdete.

Autor: Jan Forbelský

Metodika Ergoprogress

„Inovativní návod, jak provozovat efektivní integrační sociální podnik segmentu osob se zdravotním postižením."