Rozhovor 18/09/2019

Nana Chkareuli: Společnost v Gruzii stále nerozumí sociálnímu podnikání

Nana Chkareuli byla obyčejnou ženou z Gruzie, kterou ovšem zasáhl osud v podobě válečného konfliktu, kvůli němuž musela opustit vše, co dosud poznala a začít život na novém místě úplně od začátku. Díky této zkušenosti se stala uznávanou sociální pracovnicí, která nedávno navštívila také Českou republiku. Při této příležitosti nám také poskytla zajímavý rozhovor nejen o sociálním podnikání v Gruzii.

Nana Chkareuli
Nana při návštěvě České republiky. | foto: Tereza Dostálová

Můžete se v krátkosti našim čtenářům představit?

Jsem Nana Chkareuli z Gruzie. Byla jsem nucena opustit můj domov v oblasti Achalgori, což je okupovaná oblast po rusko-gruzínské válce. Po válce v srpnu 2008 se obyvatelé Achalgori přestěhovali do Tserovani, kde jsme založili organizaci zvanou Pro lepší budoucnost.
Hlavním cílem organizace je vybudovat silnou komunitu vnitřně vysídlených osob a prosazovat ekonomický a sociální blahobyt žen a mládeže prostřednictvím rovnoprávného zastoupení. V roce 2011 založila tato společnost sociální podnik Ikorta na podporu procesu tvorby příjmů pro ženy a mládež prostřednictvím kurzů profesního rozvoje a pracovních příležitostí. V dnešní době se organizace snaží využívat fondy sociálního podniku k dosažení požadovaného poslání.

Co vás zaujalo na sociálním podnikání? Proč jste se rozhodla pracovat v této oblasti?

Po opuštění mého domova jsem zažila obrovský chaos. Přizpůsobení se novému životnímu prostředí, novým lidem, problémům a samozřejmě rozdělené společnosti. Bylo pro mě těžké si uvědomit, že tato situace je to, co nám zbylo a potřebovala jsem se naučit opět se radovat a začít žít od nuly.
Tisíce lidí přišlo o své blízké, čelili fyzickému a duševnímu zranění a denně se museli vypořádat s důsledky války. Nové prostředí bylo velmi stresující. Potřebovali praktickou podporu, která by jim pomohla realizovat své možnosti. Jednoho dne jsem se zúčastnila školení o rozvoji sociálních podniků a to mě inspirovalo k tomu, abych v tomto oboru začala pracovat. Proto jsme se rozhodli zřídit sociální podnik Ikorta.

Co je na vaší práci nejtěžší?

Největší výzvou je, abychom vůbec zvládli sociální podnikání s našimi zkušenostmi a zázemím organizace občanské společnosti. Nemáme zkušenosti v podnikatelském sektoru. Je dobré, že existují některé organizace, které jsou připraveny podělit se o své zkušenosti a znalosti.

„V mé práci je nejpříjemnější vidět výsledek.”

A naopak, co vás na této práci baví nejvíce?

V mé práci je nejpříjemnější vidět výsledek, změny, kterých může sociální podnikání dosáhnout. To nám dává obrovskou motivaci a sílu pokračovat.

Co vás překvapilo a nejvíce zaujalo v oblasti rozvoje sociálního podnikání v České republice?

Nejdůležitější věc, kterou jsem chtěla zmínit a která mě překvapila, byla vzájemná spolupráce podnikatelského sektoru, sektoru občanské společnosti a vlády s cílem vytvořit lepší budoucnost. Při návštěvě České republiky jsme se seznámili s velmi zajímavými způsoby sociálních podniků. Je důležité, aby se sociální podnikání nevyvíjelo samo o sobě, ale aby mu pomohli nové sociální programy.

„Myslím, že sociální podnikání se v České republice vyvíjí správným způsobem.”

Co si myslíte o sociálních podnicích a podnikatelích v České republice obecně, o jejich nastavení a směřování?

Myslím, že sociální podnikání se v České republice vyvíjí správným způsobem. Sociální podnikatelé jsou motivováni a vláda je připravena tento rozvoj podpořit. Za zmínku stojí, že v roce 2012 jsem byla také na návštěvě v Česku. V té době byla i terminologie sociálního podnikání pro mě neznámá, stejně tak pro zbytek Gruzínců. Byli jste v této oblasti také začátečníky, ale byli jste ochotni sdílet zkušenosti.

A co si myslíte o sociálních podnicích a podnikatelích v Gruzii?

Řekla bych, že sociální podnikání je v Gruzii stále inovativní věcí. Společnost stále nerozumí, nebo není připravena plně využít výhod sociálního podnikání. Vláda ve svém programu vždy uvádí, že podporují sociální podnikání, ale stále ještě neexistuje jasná definice sociálního podnikání. Centrum pro sociální podnikání je strukturální jednotkou Centra pro strategický výzkum a vývoj Gruzie. Dlouhodobým cílem Centra je vytvoření koncepce a podpora praktických aktivit spojených se sociálním podnikáním v Gruzii. K dosažení tohoto cíle Centrum vytvořilo modul školení pro zainteresované organizace a zajišťuje tematické konzultace. Za účelem pomoci začínajícím sociálním podnikatelům Centrum vyhlašuje soutěže o granty a organizuje ve vítězné organizaci pravidelné konzultace v organizační, finanční, marketingové a legislativní oblasti.

„Není žádná výzva, kterou byste nemohli překonat.”

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Jaké výzvy na vás čekají?

Dnes jsme daleko udržitelnější, než jsme si dokázali představit před několika lety a bojujeme za rozvoj a vytváříme další kroky ke zlepšení. Ikorta je majákem naděje a víry pro ty lidi, kteří jsou v kritickém stadiu svého života a pro něž je těžké si představit budoucnost. Jsme příkladem, že pokud jste trpěliví a obětaví, pak není žádná výzva, kterou byste nemohli překonat. Lidé nás kontaktují nejen proto, aby hovořili o problémech, kterým jsme čelili, ale také nás žádají, abychom se podělili o náš úspěch.

A co spolupráce s Českou republikou? Existují nějaké plány do budoucna?

Při cestování po České republice jsme se seznámili s velmi zajímavými příklady, jak obchodní, občanská společnost a vláda spolupracují a vytváří změny, které jsou pro jejich společnost užitečné. To je přesně to, co se od nich musíme učit a používat ve své vlastní zemi, abychom se mohli rozvíjet.

Děkuji za rozhovor a přeji štěstí při realizaci vašich plánů.

Děkuji. Naše minulost je naše zkušenost. Pamatujeme si a snažíme se vyjádřit naše postoje a pocity naší prací.

Autor: Martin Alt

Metodika Ergoprogress

„Inovativní návod, jak provozovat efektivní integrační sociální podnik segmentu osob se zdravotním postižením."