Co se však stane v případě, že zaměstnavatel dostane pokutu až po uzavření dohody. Třeba rok po jejím uzavření? Pokud bude pokuta vyšší než 50 000,- Kč, tak mohou nastat dva důsledky. Prvním je, možnost (nikoli však povinnost!) Úřadu práce ČR dohodu vypovědět. Výpověď dohody je tedy fakultativní možnost. Úřad práce ČR se o uložení pokuty dozví z vlastní činnosti, na základě součinnosti s inspekcí práce a dále je také povinností zaměstnavatele toto úřadu oznámit. Úřad práce ČR po zjištění toho, že byla pokuta uložena, zváží její charakter a závažnost přestupku, za který byla uložena a také další okolnosti vztahující se k zaměstnavateli. Pak rozhodne, zda smlouvu vypoví nebo ne.
Druhým důsledkem může být to, že zaměstnavatel bude muset vrátit příspěvek na zaměstnávání OZP podle § 78a vyplacený za období po pravomocném uložení pokuty. V této době totiž již nesplňoval podmínku pro jeho vyplacení. Je tomu však skutečně tak? Zákon o zaměstnanosti v § 78a odst. 10 přesně říká, kdy se má příspěvek vracet: „Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen vrátit, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; obdobně je zaměstnavatel povinen vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 nebo v případě, že bylo Úřadem práce zjištěno, že zaměstnavatel přestal splňovat některou z podmínek stanovených pro uzavření dohody o uznání zaměstnavatele podle tohoto zákona. O povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.“ V uvedeném ustanovení se výslovně o pokutě ve smyslu podmínky pro uzavření dohody (§ 78 odst. 4 písm. d) bod 4.) nepíše. Je zde zmíněna pouze pokuta za umožnění výkonu nelegální práce. Znamená to tedy, že pokud dostane zaměstnavatel pokutu za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce v průběhu trvání dohody uzavřené podle § 78 zákona o zaměstnanosti, nemusí vracet příspěvek? Popravdě těžko říct, jak to je. Podle gramatického doslovného výkladu bychom asi řekli, že vracet nemusí. Také v kontextu s tím, že Úřad práce ČR nemusí v takovém případě vypovědět dohodu se zdá, že vracet nemusí. Také některé odborné výklady se, a to i s poukazem na judikaturu ústavního soudu, kloní k tomu, že příspěvek by zaměstnavatel vracet neměl. Podle mého názoru je však celá věc trochu složitější nebo vlastně možná jednodušší?
Každý zákon by se měl vykládat v celém svém kontextu. V uvedené otázce vracení příspěvku, v případě uložení pokuty za dobu trvání dohody podle § 78 zákona o zaměstnanosti, jsou klíčová následující ustanovení.
- Podmínkou pro uzavření dohody je skutečnost, že zaměstnavateli nebyla uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce (§ 78 odst. 2 písm. d) bod 4.).
- Tuto podmínku může Ministerstvo práce a sociálních věcí prominout (§ 78 odst. 3.).
- Úřad práce může (ale nemusí) vypovědět dohodu v případě, že zaměstnavatel přestane splňovat podmínku, že zaměstnavateli nebyla uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce a výše pokuty přesáhla 50 000,- Kč (§ 78 odst. 7).
- Zaměstnavatel je povinen příspěvek vrátit za období, kdy nesplňoval některou z podmínek pro uzavření dohody (§ 78a odst. 10).
Z tohoto kontextu podle mého jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel bude muset vracet příspěvek podle § 78a pouze v případě, že budou splněny kumulativně tyto podmínky – pokuta byla vyšší než 50 000,- Kč a byla zaměstnavateli vypovězena dohoda ze strany Úřadu práce ČR. Druhá podmínka je důležitá. Úřad práce má totiž možnost posoudit závažnost a dopady jednání, za které byla pokuta uložena a může se rozhodnout, že dohodu nevypoví i v případě, že zaměstnavatel přestal splňovat jednu z podmínek jejího uzavření. Vracení příspěvku by tak v tomto případě nedávalo smysl. Došlo by totiž ke stavu, kdy by byl zaměstnavatel sice formálně uznaným zaměstnavatelem na chráněném trhu práce, ale nemohl by pobírat příspěvek na zaměstnávání OZP. Nemohl by tedy plnit svojí úlohu, pro kterou s ním byla ze strany státu uzavřena příslušná dohoda.
Závěrem bych ještě rád shrnul, jak by se měl zaměstnavatel zachovat v případě, že mu je uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce za doby trvání dohody podle § 78 zákona o zaměstnanosti? Podle mého názoru by měl předně již v průběhu řízení o uložení pokuty komunikovat s Úřadem práce ČR a po jejím uložení vše úřadu oznámit, a to i přesto, že ten to zjistí nebo již zjistil sám úřední cestou. Také tento postup by měl minimalizovat možnost, že Úřad práce ČR dohodu vypoví. Pokud se nebude jednat o závažné případy přestupků na úseku nelegální práce nebo třeba hrubého zanedbání předpisů bezpečnosti práce, měl by zde být vždy prostor na udržení dohody, která garantuje desítky míst pro OZP v platnosti.
Tak dnes to bylo trochu více „technické“, ale doufám, že i „praktické“.
