Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Zvyšování minimální mzdy – pro sociální podniky vylévání vaničky i s dítětem

Na konci listopadu loňského roku přijala vláda své nařízení (NV č. 273/2018 Sb.), že od 1. 1. 2019 bude opět zvýšena minimální mzda. Médii tehdy proběhla polemika, že některé segmenty ekonomiky může zvýšení minimální mzdy poškodit. Mezi takové segmenty se uvádělo například zemědělství, stavebnictví či pohostinství. Zcela se ale v médiích opomenulo zmínit sektor zvyšováním minimálních mezd daleko nejohroženější a tím jsou sociální podniky.

Zvýšení minimální mzdy.
Ilustrační snímek | foto: freepik.com

Byl bych velmi nerad, kdyby se z mého úvodu udělal oslí můstek k dedukci, že nepřeji zaměstnancům sociálních podniků, tedy lidem nějakým způsobem na volném trhu práce ohroženým (především jsou to osoby se zdravotním postižením), vyšší mzdy. Chtěl bych jen upozornit na problém, který tu vznikl při posledním zvýšení minimální mzdy, a který ohrožuje řadu sociálních podniků.

V čem se právě poslední zvýšení minimální mzdy tak výrazně liší od těch několika předchozích?

Jde o to, že dosud vždy při zvýšení minimální mzdy byl alikvótně zvýšen i příspěvek na chráněná pracovní místa, tedy vlastní dotace na zaměstnávání osob z ohrožených cílových skupin. Rozhodnutí politiků, že nyní nedojde ke zvýšení dotace, skokově zatížilo téměř všechny sociální podniky a řadě z nich, především těm, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, způsobilo závažné ekonomické problémy.

Hlavním společenským dopadem sociálních podniků je nabídnout možnost pracovního uplatnění těm lidem, pro které je z různých důvodů obtížné uplatnit se na volném trhu práce. Sociální podniky těmto ohroženým skupinám zaměstnanců nabízí možnost vrátit se alespoň částečně do pracovního procesu, smyslem dotace pak je kompenzovat zaměstnavateli nižší efektivitu, kterou mu celkem logicky rozhodnutí zaměstnat osobu se zdravotním postižením přináší. Bez této dotace je pro sociální podnik téměř nemožné dosáhnout konkurenceschopnosti a ekonomické udržitelnosti.

Na druhou stranu pro státní kasu je mnohem efektivnější a v několika rovinách rentabilnější vynaložit prostředky na pracovní aktivizaci osoby se zdravotním postižením, než stejnou částku vyplatit formou sociální podpory v případě její dlouhodobé nezaměstnanosti (viz můj blog z 10. 5. 2019, Sociální podnikání – velká výzva a šance pro církev, odstavec „Ekonomický dopad“).

Pakliže se nám začnou v sociálních podnicích nůžky mezi celkovými mzdovými náklady a dotacemi na každého zaměstnance z cílové skupiny nebezpečně rozevírat, hrozí riziko negativního dopadu na tu nejohroženější cílovou skupinu – osoby s těžkým postižením. V rámci této cílové skupiny zaměstnanců je celkem logicky nemožné klást na zaměstnance velké nároky, co se jejich výkonu týče a je třeba k nim přistupovat velmi individuálně. S ohledem na logicky očekávatelnou vyšší nemocnost a ze zdravotního stavu plynoucí časté pracovní výpadky musí mít zaměstnavatel ve svých provozech i relativní přezaměstnanost, aby v dobách vyšší nemocnosti, která může u těchto ohrožených cílových skupin činit nárazově i přes 50 %, zvládal zajistit alespoň elementární chod svých provozů.

Dochází-li v této křehce nastavené rovnováze ke snížení podílu dotace na celkových mzdových nákladech, doléhá to samozřejmě na sociální podniky velmi nepříznivě a bude-li tento trend pokračovat, může dojít k rušení sociálních podniků z důvodů jejich ekonomické neudržitelnosti.

Podělte se o svůj názor v diskuzi.

Přidat komentář

Komentáře  

0 # Tomáš Pilař 2019-10-16 10:15
Mohl bych se autora dotázat, který zákon vymezuje sociální podnik, případně sociální podnikání?

Asi jsem něco zaspal, ale podle mých znalostí totiž takový zákon neexistuje.

Jinak s vámi souhlasím. Oblasti zaměstnávání OZP se věnuji již 12 let i profesně.

příp.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Michal K. 2019-10-17 08:39
Dobrý den,

děkuji za reakci, ano, máte pravdu, zákon o sociálním podnikání zatím není součástí naší legislativy. V současnosti jsou jen kusé zmínky v naší legislativě v Zákoně č. 435/2004 S., o zaměstnanosti nebo v Zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Paragrafované znění zákona O sociálním podniku již existuje a je dostupné na internetu (např. zde: https://www.komora.cz/legislation/13-19-navrh-zakona-o-socialnim-podniku-18-2-2019/ ).
Není bez zajímavosti, že na slovensku už zákon o sociálním podnikání mají - viz článek kolegy Machotky: https://www.isp21.cz/blogy/zakon-o-socialnim-podnikani

S pozdravem
Michal Krejčí
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat