Jan Školník, zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska
V oblasti tzv. tvrdých investičních projektů z evropských fondů se již dnes financuje ex post, tedy bez záloh, a nyní se uvažuje o stejném principu u tzv. měkkých projektů. Myslíme si, že v případě sociálních služeb je vyřešení cash-flow ze strany státu jednodušší, než řešení na straně poskytovatelů služeb, tedy příjemců prostředků. Tyto služby často nabízejí neziskové organizace, které mají problémy s jednáním s bankami, a to i přes snahu některých bank o vstřícný přístup. Jelikož tato jednání známe právě z investičních projektů, víme, jaká je realita. Bohužel není řešený případný systém záruk. Je to logické, protože tyto organizace nemají často aktiva, na kterých by financování mohly stavět, a pro banky je to problematické. Podpora státu, který získává tyto služby za výhodných podmínek od profesionálů ve svých oborech, formou předfinancování (ex ante), je tedy na místě. Paralelně běží i diskuze o kofinancování ze strany poskytovatelů těchto služeb, resp. o jejím zvýšení. Kofinancování je veskrze správné, motivuje příjemce k větší obezřetnosti. Pokud bude zvýšeno, je ale možné, že především u menších organizací realizujících měkké projekty přinese obtíže. Tím se sníží pomyslná konkurence, protože etablované větší společnosti by případné zvýšení kofinancování určitě dokázaly zvládnout. Mimochodem už případné úroky z financování ex post by byly zvýšením kofinancování, protože většinou nejsou uznatelnými náklady. Změny podmínek prostě mění prostředí a organizace se místo péče o své služby musejí starat o adaptaci na nové podmínky, a to není vždy to nejefektivnější.
Lenka Bejčková, fundraiser, Zajíček na koni, o. p. s.
Ministerstvo financí by tímto krokem velice zkomplikovalo neziskovým organizacím financování provozu. Organizace vykonávají, respektive suplují funkci států, proto by ze strany MF mělo v případě zrušení záloh na sociální projekty z dotací EU dojít k návrhu řešení, jak pomoci neziskovým organizacím s financováním. Neziskové organizace negenerují zisk, takže návrh proplácet peníze zpětně považuji za absurdní.
Mgr. Karel Machotka, projektový manažer, Ergotep, d. i.
Informaci o tom, že chce Ministerstvo financí rušit dosavadní systém zálohového financování sociálních projektů, jsem před časem zaznamenal, popravdě řečeno jsem této informaci nepřikládal příliš významu. Zdála se mi natolik absurdní, že jsem ji nepokládal za pravdivou. Nyní se však ukazuje, že MF to asi opravdu myslí vážně. Osobně si to neumím představit zejména ve dvou oblastech.
První je oblast financování sociálních služeb. Při nedávné výměně názoru mezi MF a MPSV, jsme se dozvěděli, že financování sociálních služeb prostřednictvím strukturálních fondů EU je lékem na podfinancování této sféry. Rozumný člověk chápe, že tomu tak není. Pokud se navíc zruší zálohové financování, tak touto cestou nepůjde sociální služby financovat již vůbec. Jak asi půjde hospic žádat o úvěr v bance s tím, že bude z tohoto úvěru krýt platy personálu a úvěr splatí možná někdy, až dostane nějaký příspěvek z veřejných peněz?
Druhou oblastí je pak oblast financování projektů v oblasti sociálního podnikání. Také zde asi bude velmi těžké, aby podnikatel, který chce začít podnikat v nejisté době nebo v nejistém oboru a navíc s tím, že bude tímto podnikáním podporovat například cílovou skupinu drogově závislých mladých lidí, získal úvěr.
Závěrem jen doufám, že všichni chápeme elementární zákonitost, že v případě zrušení zálohových plateb to bez úvěru od bank nepůjde? Z nápadu MF mi to však tak úplně přijde.