Aktualizováno: Senát schválil zvýšení příspěvku podle § 78a v podobě předložené Poslaneckou sněmovnou. Návrh byl schválen jednomyslně.
Nyní je tedy téměř jisté, že novela bude účinná od 1. 1. 2019 a příspěvek zvýšený na 12 800 Kč bude možné čerpat za IV. Q 2019.
Původní zpráva: Stručně shrnu základní informace. Zákon o zaměstnanosti v současné době stanoví maximální výši příspěvku na 12 000,- Kč. Od ledna 2019 vzrostla minimální mzda z 12 200 Kč na 13 350 Kč. Tímto nárůstem logicky vzrostly mzdové náklady všech zaměstnavatelů. Zaměstnavatelů na chráněném trhu práce se toto navýšení dotýká více díky struktuře mezd v tomto sektoru a díky tomu, že příspěvek podle zákona o zaměstnanosti pokrývá pouze část mzdových nákladů. O výši minimální mzdy rozhoduje vláda. Příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti je dán zákonem a musí o něm tedy rozhodnout parlament. V tomto rozhodovacím mechanismu je tak trochu zakopán pes. Zvýšení zákonného příspěvku bude vždy složitější a zdlouhavější než zvýšení minimální mzdy.
Při zvyšování minimální mzdy se dosud vždy zvyšoval i příspěvek pro zaměstnavatele OZP. Tento mechanismus není z mého pohledu určitě správný. Již jsem já nebo mí kolegové o tom na tomto webu psali. Jsou nezbytně nutné strukturální změny v podpoře zaměstnávání OZP, které povedou k posunu podpory od kvantity ke kvalitě. To ale ponechme nyní stranou. Pokud stát zatím nechce nebo nemůže tyto změny udělat, měl by alespoň ponechat výši podpory na stávající výši. Od nového roku se však díky výše popsané situaci podpora výrazně snížila. Sice ne nominálně, ale fakticky ano.
Jak to stát vlastně s podporou zaměstnávání OZP myslí? Od začátku roku se zdálo, že i tentokrát bude příspěvek adekvátně zvýšen. Byl vypracován pozměňovací návrh k novele zákona o zaměstnanosti, která byla v danou chvíli v Poslanecké sněmovně projednávána v souvislosti se změnou zákona o pobytu cizinců. Tento pozměňovací návrh byl však poslanci odmítnut. Proti se postavili i vládní poslanci. Následně vznikl poslanecký návrh, který předkládá paní poslankyně Alena Gajdůšková s dalšími poslanci. Tento návrh byl podán 17. dubna jako sněmovní tisk č. 463. Zdálo se tedy, že o zvýšení příspěvku má vláda (respektive vládní poslanci) stále zájem. Dne 22. května 2019 k tomuto poslaneckému návrhu přijala stanovisko vláda. Jde o stanovisko velmi zvláštní.
Vláda přijala tzv. neutrální stanovisko. Návrh tedy nepodporuje, ale ani ho úplně neodmítá. Ve svém stanovisku vláda argumentuje dvěma body. Prvním argumentem je, že celkově roste výše vyplácených příspěvků, a to i bez zvýšení jejich maximální výše. Druhým argumentem je, že došlo meziročně k velkému procentnímu nárůstu dlouhodobě nezaměstnaných z řad OZP (z 25 % na 33 %). První argument vyznívá tak, že zvýšení vlastně není třeba. Druhý zase, že systém je neefektivní, a tak na podporu raději rezignujeme úplně. Moc tomu nerozumím. Jak může situaci změnit to, že podporu fakticky snížím? To najednou začne klesat podíl OZP na celkovém počtu dlouhodobě nezaměstnaných? Proč vláda používá tuto argumentaci? Navíc zavádějící. Podíl OZP na dlouhodobé nezaměstnanosti stoupl zejména proto, že výrazně klesl počet nezaměstnaných a logicky v evidenci Úřadu práce ČR zůstávají ti, kteří mají nějaký handicap. Jinými slovy jde o procentuální a nikoli nominální růst!
Pokud chce vláda změnit špatnou situaci v oblasti zaměstnávání OZP, tak musí přijít s reformou chráněného trhu práce, podporou zaměstnávání OZP na volném trhu a zvýšením podpory celkové integrace OZP. Změny nedosáhne tím, že na začátku poklesu ekonomického cyklu sníží faktickou výši podpory zaměstnavatelům, kteří se i v těžké době snaží zaměstnávat lidi s handicapem. Současná situace již vede k propouštění a zavírání celých firem. Naše vláda je v této situaci neutrální. Někdo si může říci, že alespoň tak. Nechají nás být na pokoji. Podporu nesnižují. Pouze přidají trochu regulace a pár povinností. Myslím, že toto není dobrá situace, a to nejen pro chráněný trh práce a zaměstnávání OZP, ale i pro celou ostatní ekonomiku a společnost.