Jste ředitelkou organizace Portus Praha. Mohla byste nám představit činnosti této organizace?
V Portusu Praha je naší hlavní činností poskytování sociálních služeb pro lidi s mentálním hendikepem. Máme dvě chráněná bydlení a sociálně terapeutickou dílnu v obci Slapy. Sociálně terapeutická dílna je inkluzivní službou, kde máme také muzikoterapii nejen pro naše klienty. Zjistili jsme, že se naši klienti hodně osamostatnili díky prostoru, který dostávají, tak jsme vytvořili také terénní službu.
Zaměstnáváte lidi s postižením. S jakým?
První byl program v naší sociálně terapeutické dílně pro lidi s mentálním postižením. Ten obsahoval rozjezd a nakládání Dobrot s příběhem, což jsou naložené delikatesy. Potom se tato činnost vyčlenila do samostatného sociálního podnikání, takže už není jen pro lidi s mentálním hendikepem. Nyní tu máme lidi se zrakovým postižením, cukrovkou a další.
„Vycházíme lidem vstříc a respektujeme jejich přání.”
Vaším cílem je vytvoření plnohodnotného životního prostoru. Co si pod tímto pojmem máme představit?
Pracujeme s lidmi, kteří jsou v našich ubytovacích službách i v terénu, na jejich individuálním rozvoji a respektujeme jejich přání, i když je to někdy složitější komunikace. Může zde být třeba bariéra v mluvení, kvůli mentálnímu postižení. Používáme různé nástroje, abychom zjistili, co člověk chce. Nejsme striktní ústavní péče, kde je vše podle našeho. Vycházíme jim vstříc, aby to bylo co nejvíce podobné normálnímu životu.
V rámci organizace provozujete více činností. Jaké?
Sociální službu a sociální podnikání. Abychom na tyto aktivity měli peníze, pořádáme benefiční sbírku AKCE CIHLA, která má letos 20 let. Není jen pražskou sbírkou. Poskytujeme know-how sbírky i regionálním partnerů, kteří ji pořádají po celé ČR. Sbírky, které pořádají, jim zůstávají na jejich projekty, které podporují lidi s mentálním postižením.
„Společnost není úplně připravena na takové zaměstnance a kolegy.”
Daří se vám zaměstnance integrovat na volný trh práce?
Je to oříšek. My jsme sociální podnik udělali proto, že se našim klientům nedařilo sehnat zaměstnání na otevřeném trhu práce. Společnost není úplně připravena na takové zaměstnance a kolegy, ale věříme, že to tak v budoucnu bude. V sociálním podniku je to klasické zaměstnání. Připravujeme zaměstnance na to, aby znali své pracovní povinnosti, právo, co může zaměstnavatel a co ne. Věříme, že když projdou tímto zaměstnáním, že budou připraveni.
Na Slapech tedy provozujete sociálně terapeutickou dílnu a chráněné bydlení. Jsou provázané?
Ano, protože v chráněném bydlení Fara jsou klienti s těžším mentálním postižením. Pro ně je dílna. Máme ale také úspěšné případy, kdy jedinci z dílny vše dobře zvládají a dokážou se přemístit do sociálního podniku.
Jak funguje vaše podpora samostatného bydlení?
To je naše nejnovější služba. Provozujeme ji třetím rokem. Klienti žijí ve svých nebo pronajatých bytech. Náš asistent jim pomáhá s činnostmi, které sami nezvládají. Učí je finanční a počítačovou gramotnost a pomáhá jim na úřadech. Každému dle potřeby, aby byli co nejsamostatnější.
V rámci vaší činnosti pořádáte také vzdělávací kurzy. Pro koho jsou určeny?
Naše kurzy jsou především pro poskytovatele sociálních služeb. Jsou to kurzy na komunikaci s klientem, krizové situace apod. Máme i protipředsudkový kurz, který je pro školy a veřejnost.
AKCE CIHLA, co je výstupem akce?
AKCE CIHLA je celostátní sbírková a osvětová kampaň, kterou již od roku 1999 pořádáme. První chráněné bydlení Fara bylo celé zrekonstruováno z výtěžků sbírky. Díky této kampani můžeme upravovat objekty, v kterých poskytujeme sociální služby.
Dovedete si představit, že byste vlastní činností dokázali fungovat bez finanční podpory?
U sociálního podniku ano. Tam už nejsme v červených číslech. Dokážeme vydělat na provoz, ale přesto máme výpomoc z Úřadu práce ČR. Na větší investice je nutné sehnat dalšího partnera. U sociálních služeb to zatím možné není. To bychom museli mít další aktivitu, abychom utáhli provoz a rozvoj.
„Nechceme, aby u nás naši klienti zakotvili a cítili se v bezpečí a opečovávaní.”
Loď v přístavu je v bezpečí, ale proto se lodě nestaví. Co si pod tímto mottem má člověk představit?
Nechceme, aby u nás naši klienti zakotvili a cítili se v bezpečí a opečovávaní. Motivujeme je, aby byli připraveni vyrazit do světa a stali se co nejvíce samostatní, jak nejlépe se svým hendikepem mohou.
