Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 15/03/2019

Bosna není pouze státem na Balkánu. Je to především nové sociální bydlení.

Sociální bydlení Bosna vyrostlo jako z vody. Přípravy trvaly dlouho, ale realizace a výstavba samotná, to byla jiná káva. Jaké překážky se vyskytly, řešil se nějaký problém? O průběhu realizace nám více prozradil Josef Vaňous, ředitel útvaru provozu.

Josef Vaňous, Ergotep
Josef Vaňous, ředitel útvaru provozu. | foto: ISP21

Jakou pozici jste měl při výstavbě sociálního bydlení Bosna?
Projekt realizovala firma Ergotep CSR institut, obecně prospěšná společnost. Já jako zaměstnanec Ergotepu, družstva invalidů jsem s nimi spolupracoval na pozici technické pomoci, resp. podpory v této oblasti a pomáhal jsem vyřešit technické věci po celou dobu průběhu stavby.

Jak dlouho probíhala příprava na tento projekt?
Já jsem do projektu vstoupil vlastně těsně před realizací. Nebyl jsem účasten té vlastní přípravy, ale po komunikaci s kolegy odhaduji, že to trvalo dva roky. Řešila se náplň toho objektu, zakomponování stavby do územního plánu, ale v neposlední řadě také splnění podmínek dotace a finální podoba.

„Právě lidé, kteří se snaží pracovat, by měli být podporováni.“

Co podmínky projektu?
Podmínky projektu byly nastaveny jako sociální bydlení, mělo se jednat o bydlení pro lidi, kteří mají nějaký hendikep zdravotní a tím zároveň i hendikep, pokud to tak mohu nazvat, příjmový. Bylo velmi těžké vše zkombinovat dohromady. Proti spoustě věci jsem měl námitky. Nelíbilo se mi, že lidé, kteří navzdory svému hendikepu pracují, nesplňují kritéria pro tento typ sociálního bydlení. Domnívám se, že to je špatně. Právě tito lidé, kteří se snaží pracovat, by měli být podporováni. Na toto téma jsem jednal s jedním nejmenovaným senátorem, názor však nezměnil.

Jaký řídící orgán celý projekt zastřešoval?
Řídícím orgánem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj. Administrativu zpracovávala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, se kterou jsme nejvíce komunikovali, byla vlastně jakýmsi prostředníkem. Veškeré dokumenty, dotazy, požadavky a vše potřebné jsme směřovali právě na tuto agenturu. Ta komunikovala dále a přes ni se k nám dostávala zpětná vazba.

„Pokud jsme vznesli nějaký dotaz, trvalo minimálně měsíc, než jsme dostali odpověď.“

Jak tedy komunikace samotná s úřady probíhala?
Těžkopádně. Pokud jsme vznesli nějaký dotaz, trvalo minimálně měsíc, než nám odpověděli. Naopak doplňující vyžadované doklady jsme museli dodat do tří dnů. Takto probíhala komunikace jako taková. Pro lepší představu dám příklad. K 30. červnu 2018 se vyúčtovala druhá etapa výstavby, k tomuto datu jsme předložili veškeré požadované doklady. Koncem srpna si agentura vyžádala další doplňující údaje, které jsme předložili do tří dnů. Dotace nám byly poukázány na účet koncem měsíce října. Závěrečná etapa vyúčtování probíhala, respektive probíhá podobně. K 31. říjnu 2018 jsme předložili kompletní vyúčtování, avšak do dneška na zbývající částku dotací stále čekáme.

Stavba a celková realizace vznikla poměrně dosti rychle. Kolik času jste měli na výstavbu budovy?
Čas na výstavbu byl velmi hektický, jak jsem říkal, nastoupil jsem do projektu těsně před realizací, po vyhlášení výběrového řízení. Dne 8. prosince 2017 se otevřely obálky, zúčastnil se pouze jeden uchazeč. Výsledek výběrového řízení musel schvalovat řídící orgán. Schvalovací řízení trvalo více jak dva měsíce, teprve 23. února 2018 byla podepsána smlouva o dílo a mohly být zahájeny vlastní stavební práce. Přestože došlo k posunu termínu zahájení stavby, datum dokončení stavby 30. září 2018 zůstal nezměněn.
Vlastní výstavba trvala 7 měsíců. Vzhledem ke způsobu výstavby a použité technologii bylo náročné dodržet termín dokončení stavby. Navíc v průběhu měsíce března nás mrazy donutily na dva týdny přerušit stavební práce.

„Název ‚V Bosně‘ zachováme nadále a tím vlastně prodloužíme jeho životnost.“

V čem je tento projekt unikátní?
Určitě je unikátní v tom, že se nám podařilo zachovat historický objekt, který i nadále slouží veřejnosti. Zakladatelé tohoto objektu přišli do Proseče někdy na přelomu 18. a 19. století z války na Jadranu a zřídili zde hostinec s názvem V Bosně, který sloužil i různým společenským aktivitám. My jsme rozhodli, že název V Bosně zachováme i pro objekt sloužící k bydlení.

Je téměř s jistotou jasné, že bude Ergotep do budoucna potřebovat více ubytovacích kapacit pro své zaměstnance. Máte v plánu nějaký projekt podobného charakteru?
Firma Ergotep zatím nic neplánuje. Je však v začátcích zrod nějakého projektu ve spolupráci s městem Proseč. Mělo by se jednat o typ sociálního bydlení. I vzhledem k našim již získaným zkušenostem, které jsme právě díky Bosně načerpali, bychom městu rádi v rámci společenské odpovědnosti pomohli ke zdárné realizaci.

Autor: Jan Forbelský