Jste ředitelkou školy, liší se ta vaše v něčem od běžných škol?
Určitě ano. Za prvé jsme školská právnická osoba, jsme tady soukromou školou. Za druhé náš velký potenciál spočívá v tom, že jsme malá, rodinná a přehledná škola, s malým počtem dětí. Jednoduché to však vůbec nemáme. Dětem nabízíme nadstandardní péči, ať už se jedná o výuku, individuální přístup, ale také o nabídku různých druhů terapií a socializace.
„Máme dokonce i jednoho slepého chlapečka.“
Co se týká hendikepu, jaké žáky u vás vzděláváte?
Máme děti s kombinovaným postižením, s poruchami autistického spektra, děti se středně těžkým, těžkým mentálním postižením, s vadami zraku a sluchu. Dokonce máme i jednoho zcela slepého chlapečka.
„Rádi bychom otevřeli denní stacionář a sociálně terapeutické dílny.“
Máte také děti, o kterých víte, že budou do budoucna neuplatitelní na trhu práce?
Část našich žáků určitě nebude schopna pracovat ani v chráněných dílnách. I z tohoto důvodu je velká snaha našeho zřizovatele, Sdružení Neratov, abychom se dostali do sítě sociálních služeb a podařilo se nám společnými silami otevřít denní stacionář a sociálně terapeutické dílny. Jedná se vlastně o mezistupeň, který nám dosud chybí.
Chápu tedy, že někteří vaši žáci se poté mohou přemístit do Neratova a fungovat tam?
Ano. Myslím si, že část našich žáků bude schopná pracovat v chráněných dílnách. Bohužel se jedná o malé množství žáků. Aktuálně jsou to pouze dva naši žáci.
„Děti v našich podmínkách dokážou svým způsobem dělat zázraky, protože nám chtějí udělat radost.“
Je v něčem výuka na vaší škole unikátní?
Domnívám se, že unikátnost spočívá v takovém tom láskyplném přístupu. Mezi žáky, asistenty pedagoga a učiteli jsou tu velmi silné vazby. Přístup a rodinné klima je tu velmi znát a vztahy jsou mezi všemi hezké. Děti v takových podmínkách dokážou svým způsobem dělat zázraky, protože nám všem chtějí udělat radost.
Jakým způsobem pracujete s vašimi žáky?
Každopádně, ke každému dítěti je přistupování zcela individuálně, dle jeho možností a schopností. Všichni naši žáci mají individuální plán výuky, řekněme doslova ušitý na míru. Někdo komunikuje verbálně a u ostatních nastavujeme alternativní či augmentativní způsob komunikace. Samozřejmě žákům vytváříme také speciální pomůcky, didaktické pomůcky a potřeby, s kterými poté pracují. Je to specifické, dítě od dítěte.
„V létě jezdíme dokonce na pobyty v přírodě s žáky ze základních škol. Pro ty naše žáky, je to velmi šetrná forma inkluze.“
Mají vaši žáci možnost volnočasových aktivit?
Bohužel nemají, není na to prostor z hlediska dopravní obsluhy. Když neodejdou po družině, už se odsud nedostanou. Nicméně, mimo školní výuku a školní družinu samozřejmě realizujeme různé aktivity. Ať už se jedná o projektové dny „Světélka“ pro širokou veřejnost, pro kamarády i celé rodiny našich dětí. Pořádáme také drakiádu a různé přednášky pro rodiče našich žáků a pedagogický personál. S dětmi jezdíme do školy v přírodě ve spolupráci s okolními základními školami. Pro naše žáky je to velmi šetrná forma inkluze. Mají mezi sebou tak spoustu kamarádů z okolních základních škol, se kterými spolupracujeme. Díky našemu zřizovateli pořádáme i dva týdenní letní tábory jako „odlehčovací,“ kam nejezdí jenom naši žáci. Je určen dětem i dospělým s hendikepem, nyní víceméně z celé České republiky.
Takže hendikep nemusí být překážkou.
Vůbec ne. Na tábory s námi jezdí samozřejmě i „zdravé“ děti, jak jsem již zmiňovala.
