Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 10/07/2019

Bezbariérová budova nové školy, to je sen. Sdružení Neratov se ho snaží realizovat!

Bronislava Havlíková, ředitelka Základní školy speciální Neratov. Jak vypadá výuka na této škole? S jakými kompenzačními pomůckami žáci pracují? Jak se dá zvládnout chod takové školy s tak malým počtem zaměstnanců? Jde to, všechno jde, právě paní Bronislava Havlíková je toho důkazem.

Bronislava Havlíková, ředitelka Základní školy speciální Neratov.
Bronislava Havlíková, ředitelka školy. | foto: ISP21

Dá se říci, že jste školou v přírodě. Zaměřujete se více na environmentální tématiku?

Nevím, jestli více, ale určitě se snažíme s dětmi hodně přírodu využívat, co se týká výuky, orientace v prostředí nebo pobytu na „čerstvém“ vzduchu. Děti, které mají nějaké postižení, většinou bývají častěji nemocné. Musím však říci, že naši žáci nebývají často nemocní. I když „popadá“ půl pedagogického sboru, naši žáci jsou stále v plné sestavě (smích), protože se do školy těší. Těší se na své spolužáky, na nás učitele i asistenty, do školy chodí rády. Problémem jsou však víkendy, moc nechtějí zůstávat doma. O jarních prázdninách jsme proto měli „dohlídávací“ družinu, kterou máme vždy téměř plnou. Vlastně nechtějí ani na prázdniny, proto rodiče tuto naši nabídku vítají. Nemají takové množství dovolené, aby se jim mohli věnovat po celou dobu prázdnin. Snažíme se tímto způsobem rodinám pomoci.

„I když kvůli nemoci popadá půl pedagogického sboru, naši žáci jsou stále v plné sestavě, protože se do školy těší.“

Co se týká personální stránky, jak to máte například s asistenty?

Ve škole máme asistenty pedagoga. Někteří jsou na celou třídu, jiné přímo ke konkrétnímu žákovi. V takovém případě je potřeba vyjádření SPC nebo PPP, že takovou podporu žák potřebuje v rámci stupně svého postižení.

Rozlišujete termín osobní asistent a asistent pedagoga?

Rozlišujeme, ale my osobní asistenty jako školské zařízení zaměstnávat nemůžeme. Máme pouze jedinou paní jako osobní asistentku, ale ta pro nás pracuje přes Úřad práce ČR v rámci veřejně prospěšných prací. Osobního asistenta by museli financovat rodiče žáka nebo náš zřizovatel.

„Od počátku jsme nechtěli, abychom byli školou, kterou si může dovolit pouze ten, kdo má finanční prostředky.“

Jste soukromou školou, jak je to například s řízením a financováním chodu školy?

Na mzdovou část nákladů přichází finanční dotace od státu. Na provozní náklady využíváme granty, nadace, drobné dárce, popřípadě nás musí dofinancovat náš zřizovatel. Finance sháníme, kde se dá, jelikož nevybíráme od žáků školné. Od počátku jsme nechtěli, abychom byli školou, kterou si mohou dovolit pouze ti, kteří mají dostatek finančních prostředků. Chtěli jsme být školou, která je pro ty, kteří nás potřebují.
Je pravdou, že často zůstávají maminky dětí s postižením samy. Navíc jsme v oblasti, kde není pro takovou matku jednoduché získat práci alespoň na částečný úvazek. Pokud bychom nastavili školné, myslím si, že pro velkou část našich rodičů by to bylo dlouhodobě neúnosné. Jsem moc ráda, že náš zřizovatel, tedy vedení Sdružení Neratov, vnímá tuto problematiku velmi citlivě.

„Individuální dobrovolníci, kteří nám přijdou s čímkoliv pomoci, a že je těch činnosti opravdu dost, jsou vítáni.“

Co byste mohla prozradit o vašich dobrovolnických kempech pro lidi 18+ ?

Samozřejmě jakákoli parta dobrovolníků je u nás vítána. Individuální dobrovolníci, kteří nám přijdou s čímkoliv pomoci, a že je těch činnosti opravdu dost, jsou vítáni. Díky tomu můžeme ušetřit finanční prostředky. Nemůžeme si dovolit zaměstnávat údržbáře ani školníka. Nezbývá nám tedy, než potřebné činnosti dělat po víkendech s našimi partnery, manžely, rodiči a jinými. O víkendu tak sekáme traktorem trávu, vyvážíme tříděný odpad, malujeme, opravujeme ploty, prostě vše, co je potřeba a nestihneme to v pracovním týdnu. Proto je pro nás každá pomoc velkým darem.

Fotogalerie

Budova ZŠ Speciální Neratov | foto: ISP21
Žáci mají možnost během výuky odpočívat. | foto: ISP21
Kompenzační pomůcky jsou nedílnou součástí každé třídy. | foto: ISP21
O přestávkách je prostor na svačinu, ale také na hraní. | foto: ISP21
Relaxace v bazénu s míčky je žáky velmi oblíbená. | foto: ISP21
Mnemotechnické pomůcky slouží zároveň jako výzdoba třídy. | foto: SP21
  • Budova ZŠ Speciální Neratov | foto: ISP21
  • Žáci mají možnost během výuky odpočívat. | foto: ISP21
  • Kompenzační pomůcky jsou nedílnou součástí každé třídy. | foto: ISP21
  • O přestávkách je prostor na svačinu, ale také na hraní. | foto: ISP21
  • Relaxace v bazénu s míčky je žáky velmi oblíbená. | foto: ISP21
  • Mnemotechnické pomůcky slouží zároveň jako výzdoba třídy. | foto: SP21
  • Budova ZŠ Speciální Neratov | foto: ISP21

  • Žáci mají možnost během výuky odpočívat. | foto: ISP21

  • Kompenzační pomůcky jsou nedílnou součástí každé třídy. | foto: ISP21

  • O přestávkách je prostor na svačinu, ale také na hraní. | foto: ISP21

  • Relaxace v bazénu s míčky je žáky velmi oblíbená. | foto: ISP21

  • Mnemotechnické pomůcky slouží zároveň jako výzdoba třídy. | foto: SP21

  • Budova ZŠ Speciální Neratov | foto: ISP21
  • Žáci mají možnost během výuky odpočívat. | foto: ISP21
  • Kompenzační pomůcky jsou nedílnou součástí každé třídy. | foto: ISP21
  • O přestávkách je prostor na svačinu, ale také na hraní. | foto: ISP21
  • Relaxace v bazénu s míčky je žáky velmi oblíbená. | foto: ISP21
  • Mnemotechnické pomůcky slouží zároveň jako výzdoba třídy. | foto: SP21

Spolupracujete nějakým způsobem s odborem školství v Královéhradeckém kraji?

Ano, mám dobré zkušenosti. Na odboru školství v Královéhradeckém kraji jsou neskutečně vstřícní. Soukromé školy mohou v rámci své činnosti samozřejmě podpořit pouze v nějakých mezích. Nicméně, cokoliv a kdykoliv potřebujeme a mohou nám vyhovět, pomohou nám.

Jak jste zmínila, jste soukromou školou. Máte možnost dotací z výzev evropské unie?

Některých ano, ale co si budeme povídat. V současnosti nemám ani sekretářku nebo administrativní pracovnici. Proto připravit nějaký projekt, sepsat jej, vyúčtovat a dotáhnout do zdárného konce, na to opravdu nemám kapacity. Zároveň učím, vyřizuji telefonáty, zastupuji paní uklízečku ve chvíli, kdy mi onemocní, řeším individuální plány dětí, porady, výkazy atd. Mám na starosti opravdu všechno, například i vydávání úklidových prostředků. Nemám tedy časový prostor.

Z této situace vyvstává otázka, je nějaká možnost se ze soukromého sektoru, tedy privátního se transformovat na školu státní?

Transformovat určitě ne. Domnívám se, že by v tom stát ani neviděl nějaký smysl. Mají dost speciálních škol. Jde však také o to, jak kvalitní péče je v těch státních školách dětem poskytována. Nechci tím však říci, že špatná, to vůbec ne.

„Jako škola máme však s rodiči našich žáků také pěkné vztahy, i oni si váží péče a všeho, co pro jejich děti děláme.“

Zmínila jste také rodiče vašich žáků. Mají vaši žáci dobré zázemí? Byl právě někdy problém třeba ze strany rodičů?

Myslím si, že všichni naši žáci mají úžasné a láskyplné domácí prostředí. Část našich žáků žije ve vlastních rodinách, nikam je neodložili. V rámci svých možností a svých sil se snaží o ně co nejlépe postarat.
Jako škola máme s rodiči našich žáků velmi pěkné vztahy, i oni si váží péče a všeho, co pro jejich děti děláme. Máme však také část žáků, kteří přišli do „cizích rodin,“ které si je vzali i s tím, že jsou postižení. Dle mého názoru je ta láska o to větší. Když má člověk zdravé děti, zdravou rodinu a vezme si dítě s postižením a má tolik lásky, sil a odhodlání, že se o něj postará, dá mu domov, které by to dítě jinak nemělo, je to úžasné.

Jedná se tedy o děti adoptované?

Ne u všech. Někdo je u opatrovníka, u jiných je situace odlišná. Prostě řečeno, nejsou u svých biologických rodin. Hlavní však je, že je mají rádi, děti mají rodinu a vše funguje tak, jak má.

„Rádi bychom vybudovali novou školu a prostory staré využili pro zřízení denního stacionáře a sociálně terapeutické dílny.“

Otázka na závěr, jaké jsou vaše plány do budoucna?

Naším největším cílem a hnacím motorem kupředu je stavba nové školy. Bohužel se nám nedaří najít finanční prostředky na realizaci, jelikož to není úplně jednoduché. Nejsme součástí velkého města, není tu žádný velký podnikatel ani firma, nemá nás tedy, kdo finančně podpořit. Sdružení Neratov není podnikatelský subjekt, který by nám mohl postavit školu, to tak prostě není. To je teď má velká noční můra, abychom sehnali dostatek finančních prostředků na bezbariérovou budovu školy, která bude přizpůsobena potřebám našich žáků.
Prostory, které aktuálně využíváme, nám pronajímá obec. Rádi bychom je již uvolnili právě proto, aby zde mohl vzniknout následný systém péče pro žáky, kteří od nás musí odejít. Tedy denní stacionář a sociálně terapeutické dílny. Jako nadstavba a součást by také vznikla odlehčovací služba právě pro děti s postižením, respektive jejich rodiny, které ji budou moci využít. Péče o tyto děti je velmi náročná, proto si rodiny potřebují občas odpočinout, nebo nastanou zdravotní problémy rodičů, kdy se o děti nemohou, po určitou dobu postarat. Budou tak moci svěřit své dítě do dobrých rukou a zároveň budou mít jistotu, že o něj bude profesionálně a s citem postaráno a to po potřebnou dobu.

Autor: Jan Forbelský