Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 25/03/2020

CZEPA: Člověk na vozíku má právo žít kvalitním a aktivním životem

Tereza Meravá nám prozradila, jak Česká asociace paraplegiků – CZEPA funguje. Jaké cílové skupině je určena? Co je činností organizace? Hendikepovaným poradí sociální pracovnice či právnička, mohou si vypůjčit kompenzační pomůcku, získat poradenství ohledně správného sezení na vozíku či si vypůjčit speciálně upravený automobil, a to ještě zdaleka není všechno.

Tereza Meravá, PR manažerka CZEPA.
Tereza Meravá, PR manažerka CZEPA. | foto: ISP21

Můžete nám představit CZEPU?

Česká asociace paraplegiků – CZEPA má už za sebou třicetiletou historii. Začínali jsme v únoru roku 1990 jako Svaz paraplegiků, hájící práva lidí po poranění míchy. V roce 1994 Svaz paraplegiků založil Centrum Paraple. Od počátku své existence Svaz paraplegiků usiloval o kvalitní zdravotní péči, spinální program a otevření spinálních jednotek. V roce 2010 se Centrum Paraple osamostatnilo a v roce 2011 se organizace přejmenovala na Českou asociaci paraplegiků – CZEPA

„Profilujeme se jako odborná organizace.“

Jaká je činnost asociace paraplegiků? Na co se zaměřujete?

V současné době se profilujeme jako odborná organizace, která poskytuje komplexní pomoc a podporu lidem po úrazu a onemocnění míchy, a to nejen formou sociálního a právního poradenství, výpomoci, ale také nepřímo formou připomínkování a změn legislativy.

Aktivně se zapojujete do připomínkování změn v legislativě?

Ano. Naše paní ředitelka Alena Jančíková spolu s naší spinální specialistkou Zdeňkou Faltýnkovou pracují mimo jiné právě na připomínkování a změnách legislativy. Společně se snažíme vyladit legislativu vždy takovým způsobem, aby, lidově řečeno, neházela vozíčkářům klacky pod nohy.

Čím se ještě zabýváte?

Provozujeme tréninkové zaměstnávání, poskytujeme dočasné startovací a tréninkové bydlení, půjčujeme automobily s ručním řízením a kompenzační pomůcky. Zdeňka Faltýnková vede Laboratoř zdravého sezení, pořádáme odborné konference a jiné akce. Máme program prevence pro děti a mládež s názvem BanalFatal! a mnoho dalšího.

Jak funguje program prevence zaměřené na děti a mladé?

Jedná se o projekt BanalFatal! Navštěvujeme školy, které si naši přednášku objednají. Naši lektoři mají s problematikou úrazů páteře zkušenosti, někteří z nich jsou také na vozíku. Přednášíme dětem, jak se vyhnout úrazu míchy. Snažíme se jim připomenout, že k takovým těžkým úrazům dochází velmi snadno. Při sportovních činnostech, často při neuvážených skocích do vody či při lyžování a jízdě na kole. Přednášky probíhají formou besedy, pouštíme i spoty a videa pro větší názornost.

Je o tyto přednášky zájem ve školách?

Ano, je. Zájem je opravdu velký, aktuálně máme nasmlouvané přednášky i několik měsíců dopředu.

Chystáte ještě nějaké podpůrné aktivity k tomuto programu prevence?

Ano. V minulosti jsme natočili preventivní spoty a chystáme se točit další. Přemýšlíme například o videospotu zaměřeném na parkur, mezi mládeží velmi oblíbený a moderní sport. Bohužel je ale velmi riskantní. Neklademe si za ovšem za cíl jim takové typy sportů rozmlouvat. Zákazy nefungují, pouze se je snažíme upozornit na možná rizika a navést je k tomu, jak takový sport dělat bezpečně.

„Neodsuzujeme ty, kteří nepracují nebo ty, které jejich úraz nějakým způsobem vystavil určité životní situaci či naprosté izolaci.“

Vycházíte z přesvědčení, že člověk na vozíku má právo žít kvalitním a aktivním životem. Jak v tomto směru lidem pomáháte?

Celá naše filozofie je tak zaměřená. Neodsuzujeme ty, kteří nepracují nebo ty, které jejich úraz nějakým způsobem vystavil určité životní situaci či naprosté izolaci. Snažíme se s nimi pracovat tak, aby se jejich kvalita života zlepšila a vrátil se pokud možno do normálu.
Těmto lidem se snažíme všemi možnými způsoby pomoci. Všechny naše projekty směřují k tomu, aby byli tito lidé samostatnější, měli vyřešené bydlení, práci. Aby si také vyřídili vše, co potřebují od státu. Zkrátka, aby dostali maximum všeho možného. Zároveň jim však klademe na srdce, aby se nespoléhali jen na pomoc od státu. Valná většina našich projektů směřuje k aktivizaci takových lidí.

„Jsme jediní, kteří svým klientům zapůjčí upravený automobil i pro tetraplegiky.“

Jak je konkrétně aktivizujete?

Jednou z nejúčinnějších forem pomoci, směřující k samostatnosti, je třeba startovací bydlení, které mohou klienti využít až rok. Po tu dobu tak mají čas a možnost si vyřešit své problémy, bydlení, práci, osamostatnit se.
Máme také půjčovnu automobilů a unikátní automobil od společnosti ŠKODA AUTO, které je upravené přímo pro tetraplegiky. Pokud vím, jsme také jediní v republice, kteří takový automobil svým klientům zapůjčí. Tyto kroky jsou pro nové vozíčkáře velmi důležité. Takový člověk si udělal řidičský průkaz, nyní je po úraze a automobil je pro něho nesmírně důležitý k samostatnosti. Je jasné, že zpočátku dotyčný neví, co a jak, navíc pořízení takového automobilu je ohromná investice. V hlavě mu probíhá spousta otázek. Budu schopen se svým hendikepem řídit po úraze? Nebude mě po pár kilometrech bolet ruka? Nejdříve je zapotřebí si to zkusit a teprve poté učinit nějaká rozhodnutí. U nás je možné si automobil zapůjčit po dobu šesti týdnů. Dotyčný se sám přesvědčí, zda je schopen vše zvládnout. Měli jsme třeba klienta, který si půjčoval automobil na dovolenou do Norska. Chceme, aby byli samostatní, aby mohli sebe, ale i svou rodinu vyvézt a žít normálně.

Jsem tetraplegik, mám řidičský průkaz a chci s rodinou vyrazit na dovolenou. Co musím udělat, abych si automobil mohl vypůjčit?

Musíte být členem naší organizace. Máme poměrně širokou členskou základnu. Podepisuje se výpůjční smlouva, pojištění máme uzavřeno se ŠKODA AUTO. Dále kontrolujeme, zda má dotyčný v řidičském průkazu zaneseny speciální symboly, které jej opravňují k řízení takto upraveného automobilu. Samozřejmě musí také uhradit půjčovné.

Autor: Jan Forbelský