Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Chráněný trh práce pro OZP je od ledna právně definovaný

Začátkem letošního roku nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti. To samo o sobě není nic neobvyklého. Zákon o zaměstnanosti může v počtu novel soutěžit s živnostenským zákonem, nebo s (dnes již neplatným) obchodním zákoníkem, tedy přeborníky v daném oboru. Většina novelizací má však charakter technických změn, nebo je vynucena novelizací jiných právních předpisů. Novela, která je účinná od ledna patří k těm, která přináší rozsáhlejší systémové změny. Tedy zatím ne revoluční změny, ale změna systému to je.

Bloger a expert na sociální věci Karel Machotka.
Bloger a expert na sociální věci Karel Machotka. | foto: ISP21

Někdo by možná mohl při prvním pohledu na novelu nesouhlasit. Vždyť se v podstatě nic nemění. Mírně se zvýšil příspěvek podle § 78 a jinak je vše při starém. Akorát se budou ještě muset do poloviny roku uzavřít nové smlouvy s úřadem práce o vymezení zaměstnavatele nebo tak nějak se to jmenuje. Tento názor slýchám poměrně často a zásadně s ním nesouhlasím. Proč?

Ano, novela nepřináší nové podpory a ani významně nemění jejich výši a strukturu. Přináší však zásadní změnu pohledu na vztah zaměstnavatelů OZP a státu. Zákon nově, v této podobě vůbec poprvé, definuje pojem „chráněný trh práce“. O chráněném trhu práce se dosud hovořilo pouze v odborných publikacích a diskusích. Právně jsme však tento pojem definovaný neměli. Novela dále přináší daleko podstatnější změnu, a to právě ono „vymezování zaměstnavatelů“, tedy přesněji řečeno institut „dohod o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“. Zákon upouští od vymezování jednotlivých chráněných pracovních míst a místo toho zavádí institut dohody, ve které se stát stává partnerem zaměstnavateli. Dochází k užšímu propojení komunikace mezi státem a těmi, kdo chráněný trh práce tvoří, tedy zaměstnavateli OZP. Podle mého je to změna podstatná. Nyní sice v zákoně nemáme rozpracované pokračování tohoto principu do podoby vyvození důsledků z takto vzniklého partnerství. Zde myslím například možnost odstupňovat výši podpory v návaznosti na kvalitu a hloubku integrace, kterou zaměstnavatelé v praxi realizují. To nám zatím chybí, ale udělali jsme k tomu první krok.

Co konkrétního pak novela pro zaměstnavatele OZP přináší? Předně nebudou muset vymezovat každé jednotlivé pracovní místo. Pokud splní zákonem stanovené podmínky a uzavřou s úřadem práce dohodu o uznání, budou moci OZP přijímat bez dalších administrativních překážek. Tedy pokud nebudou čerpat příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP (§ 75), kde stále platí nutnost uzavírat dohodu na každé pracovní místo. Nový systém zaměstnavatelům usnadní realizaci organizačních změn ve firmě a zejména expanzi do nových oborů a činností. Státu naopak novela přinese lepší přehled o zaměstnavatelích (zejména díky institutu ročních zpráv o činnosti zaměstnavatele podle §78 odst. 6 písm. d) a snížení administrativy, která souvisela s vymezováním jednotlivých chráněných pracovních míst.

Zákon o zaměstnanosti doznal od ledna ještě několik dílčích změn ve vztahu k náhradnímu plnění nebo možnosti variabilně čerpat příspěvek na náklady vynaložené na zaměstnávání OZP (§ 78 odst. 3). Za podstatné však považuji výše popsanou změnu v pohledu na vymezení chráněného trhu práce a systém vymezování zaměstnavatelů formou dohod s úřadem práce. Nyní jen musíme doufat, že úřad práce stihne do poloviny roku uzavřít dohody se všemi, kteří splní zákonné nároky. Současně věřme, že zákonodárce nezůstane na půli cesty a v dohledné době doplní systém o kvalitativní hodnocení zaměstnavatelů. Bez změny plošného vyplácení příspěvku podle § 78 ostatně systém nemůže ekonomicky dlouho fungovat. Podle tiskové zprávy MPSV z 12. 2. 2018 byly náklady na podporu zaměstnávání OZP v roce 2017 5,7 mld. Kč (v roce 2016 to bylo 5 mld., v roce 2015 4,4 mld. a v roce 2006 pouze 1,4 mld.!).

Podělte se o svůj názor v diskuzi.

Přidat komentář