Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Rozhovor 06/12/2018

„Začátky byly těžké. Moc se nedařilo, ale s tím jsme počítali,” říkají majitelé Texmanu

Liberec - Když Radko Dražil s Lenkou Svačinovou rozjížděli podnikání, psychicky se připravili, že všechny dveře k partnerům nebudou mít otevřené už od začátku. Dražil objížděl potenciální zákazníky, a přestože postupně své předváděčky výrobků vyšperkoval, start byl krušný. Dnes už si díky stálé klientele občasné výjezdy za prezentacemi polštářů a přikrývek užívá.

Radko Dražil a Lenka Svačinová z Libereckého družstva Texman.
Radko Dražil a Lenka Svačinová z Libereckého družstva Texman. | foto: ISP21

Pojďme ještě k vašemu oboru podnikání. S prvními prototypy jste objížděl různé podniky a dost se najezdil. Změnilo se od té doby hodně?
RD: Jezdíval jsem s našimi prvními kousky a občas jezdívám po nemocnicích i neziskových organizacích ještě nyní. Na začátku jsem musel stíhat pět až šest schůzek za den a pochopitelně se ne všude zadařilo. Nebylo to jednoduché, ale zvládli jsme to.
LS: Měli jsme tehdy reálné výrobky.
RD: Investovali jsme vlastní peníze, přidaly se další finance z projektů a v rámci toho jsme nakoupili materiál, zásoby a měli jsme vytvořené vzorové kusy. Zúčastnili jsme se i dvou výstav, kde jsme se snažili prezentovat, ale od toho jsme ustoupili, protože jsme zjistili, že to není cesta, kterou bychom chtěli jít.

A jak se podnikání s polštáři a přikrývkami daří dnes?
LS: Posunulo se do jiné dimenze. V databázi máme 400 aktivních zákazníků z oblasti sociálních služeb.
RD: Jsou to velkoodběratelé.
LS: Přičemž v Česku jich je zhruba 600. Dvě třetiny z nich jsou s námi v kontaktu, slyšeli o nás, nebo u nás nakoupili. V tomto ranku jsme se posunuli až sem.
RD: Dříve jsem volal zákazníkům klidně třikrát a snažil jsem se je přesvědčit o schůzce. Dnes už to necháváme více na nich. Pokud někdo chce vidět fyzicky naše výrobky, rád za potenciálním zákazníkem zajedu. Jinak stačí zaslat e-mail.
LS: Tím se to celé hodně zjednodušilo.

„Když prezentujete něco, co jste sám vytvořil, tak se předvádí mnohem lépe. Já už jsem si našel určité postupy, hrál jsem si se stylem prezentace a snažil se ji trochu obměnit.”

Baví vás ještě dnes předváděčky vašich výrobků?
RD: Rád řeknu o výrobku všechny dostupné informace.
LS: Také si je ráda poslechnu, ale slyšela jsem ty proslovy už tolikrát, že od nich občas odcházím. (úsměv) Nejsou pro mě ničím novým.
RD: Když prezentujete něco, co jste sám vytvořil, tak se předvádí mnohem lépe. Já už jsem si našel určité postupy, hrál jsem si se stylem prezentace a snažil se ji trochu obměnit. Více do toho zapojuji zejména ženy, které pečují o klienty. Na půl hodiny je vytrhnu ze stereotypu. Zvlášť, když je prezentace hned na začátku zaujme. Potom už je to trochu umění. Když zapojíte účastníky, tak odpovídají.

Jenže vy jste měl tehdy v zádech svých pět zaměstnanců a byl jste zodpovědný i za jejich živobytí, neboť jste pro ně potřeboval práci.
RD: Máte pravdu. Cítíte čím dál větší zodpovědnost, protože víc lidí je závislých na tom, jestli se vám něco povede nebo ne. Máte v sobě ten pocit. Když se vám podaří vyhrát a přesvědčíte zákazníky, že to fakt stojí zato.

Kolikrát se vám tenkrát z šesti schůzek zadařilo?
RD: Musím říct, že většinou nezadařilo. V prvé řadě nám šlo o to říci, že jsme tady. Někteří si objednali, ale bylo to třeba až po roce a půl nebo i po třech. Později se jejich potřeba potkala s naší nabídkou. Většina z nich si ovšem na mou prezentaci dodnes pamatuje a oslovují nás například s účastí ve výběrovém řízení. Někdy neuspějeme, což je jim líto, ale musejí většinou vybrat levnější variantu. Ne vždy svou snahu převedete do vítězství. Je to efektivní způsob, ale časově náročný.

Potřebuje po neúspěchu vizionář podpořit?
LS: Myslím, že jsi ze schůzek nejezdil tak zničený, viď. (smích)
RD: Když jste realista, tak víte, že to tak přichází. Ani jsem neočekával, že bychom měli okamžité nákupy, tak k marketingu přistupujeme. Dávají nám za pravdu trendy, že se zákazníkem je potřeba pracovat dlouhodobě, než abychom ho zahltili nabídkou a čekali, že se na nějakou stranu přikloní. Proto se snažíme dělat marketing také jinými cestami, než je dnešní standard. Když jste malí, nemá smysl plavat se všemi po proudu, musíme to dělat tak, aby si nás na trhu někdo všiml. Prostě být kousek stranou, nebo mít jinou barvu.

Autor: Bohuslav Stehno