Aktuality 10/06/2020

Pomáhá stát v koronakrizi sociálním firmám nebo je kvůli kurzarbeitu znevýhodnil? | Názor odborníků

Během nouzového režimu, způsobeného pandemií COVID-19, se mnohým z nás obrátil život naruby, a to nejen v osobním životě. Po pracovní stránce to bylo pro mnohé likvidační. Proto se stát snažil za pomoci kurzarbeitového programu Antivirus přispět firmám v těchto těžkých časech. Někteří také sáhli po paragrafu 78, tedy příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Jak to vše fungovalo a opravdu to byla dostatečná pomoc? Ptali jsme se odborníků.

Názor odborníků
Názor odborníků | foto: ISP21

Markéta Šulcová, ředitelka – Zajíček na koni, o. p. s.

Během nouzového stavu jsme téměř všichni zaznamenali v gastrobyznyse krizi. Naše podniky utrpěly těžké ztráty a různými omezeními trpí stále. Klientela se vrací ve vlnách a nelze nikdy předvídat tržbu příštího dne, pomalu mapujeme novou situaci s menším množstvím zahraničních hostů a se změnami typů konzumace našich stálých hostů. Lidé se naučili jíst jiná jídla a naučili se vařit doma mnoho z toho, nač předtím chodili pouze do restaurací.
V této hodně obtížné, nové době přišel stát s výraznou pomocí, díky dotacím. Ovšem systém měl a má mezery. Díky nim i tak vznikly v našich rozpočtech díry, které budeme všichni zaplňovat velmi dlouho. Například dvacet procent mezd na náklady březen a duben, když nebyly tržby jsou hraniční, pro mnohé případy destruktivní. Druhý příklad – stále nemám jasno, jak bude vypadat náhrada za květen. Jsem povinována uhradit skutečně jen 80 % mezd a na 60 % z toho mohu žádat? Pro mne je to nemyslitelné, budu vyplácet 100 %, neboť nasazení a solidarita mých zaměstnanců mi toto snížení eticky nedovolí. Stát přispěje 60 %, ale tržby klesly o daleko více. Poměr pomocí 60 % od státu a poměr poklesu tržby za květen a očividně i za červen, o více než 70 % je tedy pro naši provozovnu ohrožující. Poslední zmínka o bezúročné půjčce. Seděla jsem u internetu celou noc, a i tak jsem nemohla požádat. Systém, kdo dřív přijde, ten dřív mele, do nouzového stavu nepatří a je odsouzeníhodný. V nouzovém režimu patří dát šanci každému a nejen tomu, kdo má možnost protekce.

Pavlína Šafusová, předsedkyně sociálního družstva – CEDROVATKA MANA čokoládovna Krásná Lípa, sociální podnik

V našem sociálním družstvu CEDROVATKA pracuje 17 pracovníků se zkrácenými úvazky, společně vyrábíme čokoládu, máme maloobchodní prodejnu a zážitkovou dílnu, kde si můžete sami vyrobit čokoládové výrobky s regionálním reliéfem.
Tvořivou dílnu jsme měli vzhledem k opatřením zavřenou přesně 2 měsíce, nyní se k nám velmi, velmi pozvolna vrací první zákazníci, spíše rodiny. V letních prázdninových měsících se plánují vrátit i skupiny dětí a na podzim skupiny dospělých a možná i někteří senioři. Situace nás dostala až na nulové tržby a vyčerpala nám všechny finanční rezervy. Obchod s potravinou jsme měli zavřený 14 dní po vyhlášení epidemie, další dny jsme fungovali dle možností, ale zákazníci se spíše zdržovali doma, snažili jsme se jim dodat výrobky přes e-shop až domů. V mezičase jsme pomáhali jinak.
Nikoho z pracovníků jsme nepropustili, lidé chodili do práce, s některými jsme se dohodli na snížení úvazků, což trvá dosud a čas ukáže, zda u snížených úvazků setrvají, či budeme moci v budoucnu (podzim nebo počátek roku 2021) úvazky opět těmto lidem rozšířit. Rozhodovali jsme se o tom, zda a jaká pomoc by pro nás byla ze strany státu možná. Výsledné rozhodnutí bylo setrvat v systému paragrafu 78a tak, jak je nastavený a způsob kurzarbeitu nevyužít. Také další státem zvolené nástroje jsme nevyužili, nedosáhli jsme na ně. Podržela nás rychlým jednáním naše banka a Nadace ČEZ, několik našich loajálních zákazníků a naše vlastní úspory, které jsme plánovali použít na rozvoj firmy. Paragraf 78a zákona o zaměstnanosti byl pro nás jedním ze zásadních momentů opory v nejnepříznivější době. Obtížné období teprve přichází, kdy jsou rezervy vyčerpány, tržby nabíhají velmi pomalu. Věříme, že nás podrží vzájemná firemní spolupráce a že před Vánoci budeme mít možnost vzájemného obdarovávání se nejen fyzickými dárky. Naši pracovníci mají odhodlání a energie na rozdávání, tak víme, že toto nelehké a finančně značně zdevastované období s pokorou zvládneme.

Lenka Sehnalová – Ben Becalel, komunitní a výrobní družstvo

Kurzarbeit a paragraf 78 jsme během koronaviru nevyužili. Díky grantu z OP Praha Pól růstu jsme pro naše pracovníky mohli zkombinovat práci z domova a také výběr dovolené. Rozhodli jsme se pro toto řešení, abychom zmírnili paniku z pandemie mezi zaměstnanci. Bylo to pro nás lepší řešení, než dílnu otevřít a pracovat za daných podmínek. Dílnu jsme znovu otevřeli v druhé polovině května.

Petr Horký, předseda představenstva – MYJÓMI, družstvo invalidů

Současný program Antivirus byl pro naše družstvo nepoužitelný, neb to, že v jednom měsíci můžeme žádat jen jednu dotaci znamená, že pokud náš zaměstnanec skončil v karanténě na 14, tak dalších 14 dní pracoval. Tak buď jsme mohli čerpat 100 % na daných 14 dní, kdy byl v karanténě, nebo dle paragrafu 78 na celou dobu nižší procento, ale včetně doby, kdy pobíral mzdu. To stejné, pokud bychom někde nechali lidi doma na 60 % nebo 80 % jen část měsíce. Díky nemožnosti varianty kombinovat, to pro nás nemělo žádný přínos. V tomto směru jsme tím pádem od MPSV nebyli podpořeni.

Autor: Martin Alt