Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

2.1. Sociální podnikání, obecná část

Sociální podnikání v posledním období zažívá nebývalý společenský zájem. Kdekdo o sociálním podnikání hovoří a snaží se ho realizovat, ale velmi často jde bohužel o projekty a vize, které se sociálnímu podnikání možná trochu podobají, ale nenaplňují ho ve všech potřebných aspektech.

Jedním z problémů je absence teoretického a praktického rozpracování problematiky sociálního podnikání, neexistují erudované metodiky, o které by se dalo s jistotou opřít a tak tedy, co člověk to názor. Dalším problémem je regionální, národní prostředí, ve kterém se sociální podnikání realizuje a v neposlední řadě i legislativní připravenost regionů na vhodné uchopení problematiky. Každé regionální, národní prostředí je ovlivněno právními pravidly/normami a globálně má sociální podnikání vytyčeny pouze obecné principy a cíle.

Sociální podnikání (SP) primárně řeší potřebné společenské, nejčastěji sociální či environmentální problémy ekonomicky a společensky udržitelným způsobem, se snahou tvořit zisk. Zisk je důležitým faktorem ekonomické stability a není potřeba se ho bát, je třeba s ním umět odpovědně nakládat.

Z ekonomického hlediska je sociální podnikání kombinace veřejných a privátních zdrojů za účelem řešení společenských problematik.

Cílové skupiny sociálního podnikání

  1. Veřejný sektor zastoupen nejčastěji státem, krajem, obcí či jinou veřejnou institucí, která je odpovědná za řešení společenské problematiky a je připravena tuto problematiku řešit ve spolupráci s podnikatelským partnerem.
  2. Privátní sektor zastoupený investorem, který je připraven a ochoten investovat finanční zdroje a kapacitu do realizace podnikatelské aktivity.
  3. Cílová skupina sociálního podnikání je cíl, kam je směřována aktivita sociálního podniku a kde je očekáván impakt neboli dopad sociálního podnikání.

Sociální podnikání tím, že pracuje s více zdroji svého financování je velmi citlivé na pravidla (principy), které jeho činnost zastřešují. Kombinace veřejných a privátních prostředků je vždy pod vyšším společenským drobnohledem a pro realizaci dobrých a funkčních projektů SP je důležitá i etická vyspělost prostředí, ve kterém je realizováno. Potřebuje určitou pozitivní a korektní spole- čenskou kapacitu. V momentě, kdy se toto daří naplnit, jsou projekty SP nadčasovým způsobem, jak podnikání, tak řízení veřejných financí.

Obecné principy SP, definované Tessea v roce 2011

  1. Veřejně prospěšný cíl formulován v zakládacích dokumentech a naplňován prostřednictvím konkrétních aktivit.
  2. Účast zaměstnanců a členů na směřování podniku.
  3. Důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců.
  4. Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku anebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů.
  5. Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech.
  6. Zohledňování environmentálních aspektů výroby a spotřeby.

více na České sociální podnikání - Principy a definice

Jde o obecné principy, které se snaží definovat sociální podnikání v celém rámci na velmi obecné úrovni. Při následné realizaci, potom k těmto obecným principům jednotlivé druhy či segmenty SP přistupují individuálně a některé principy rozvíjejí více, jiné méně. Nelze tedy dogmaticky trvat na tom, že všechny druhy SP musejí naplňovat na 100 % všechny obecné principy.

 

Zpět na obsah >>