Sociální podnikání v posledním období zažívá nebývalý společenský zájem. Kdekdo o sociálním podnikání hovoří a snaží se ho realizovat, ale velmi často jde bohužel o projekty a vize, které se sociálnímu podnikání možná trochu podobají, ale nenaplňují ho ve všech potřebných aspektech.
Jedním z problémů je absence teoretického a praktického rozpracování problematiky sociálního podnikání, neexistují erudované metodiky, o které by se dalo s jistotou opřít a tak tedy, co člověk to názor. Dalším problémem je regionální, národní prostředí, ve kterém se sociální podnikání realizuje a v neposlední řadě i legislativní připravenost regionů na vhodné uchopení problematiky. Každé regionální, národní prostředí je ovlivněno právními pravidly/normami a globálně má sociální podnikání vytyčeny pouze obecné principy a cíle.
Sociální podnikání (SP) primárně řeší potřebné společenské, nejčastěji sociální či environmentální problémy ekonomicky a společensky udržitelným způsobem, se snahou tvořit zisk. Zisk je důležitým faktorem ekonomické stability a není potřeba se ho bát, je třeba s ním umět odpovědně nakládat.
Z ekonomického hlediska je sociální podnikání kombinace veřejných a privátních zdrojů za účelem řešení společenských problematik.
Cílové skupiny sociálního podnikání
- Veřejný sektor zastoupen nejčastěji státem, krajem, obcí či jinou veřejnou institucí, která je odpovědná za řešení společenské problematiky a je připravena tuto problematiku řešit ve spolupráci s podnikatelským partnerem.
- Privátní sektor zastoupený investorem, který je připraven a ochoten investovat finanční zdroje a kapacitu do realizace podnikatelské aktivity.
- Cílová skupina sociálního podnikání je cíl, kam je směřována aktivita sociálního podniku a kde je očekáván impakt neboli dopad sociálního podnikání.
Sociální podnikání tím, že pracuje s více zdroji svého financování je velmi citlivé na pravidla (principy), které jeho činnost zastřešují. Kombinace veřejných a privátních prostředků je vždy pod vyšším společenským drobnohledem a pro realizaci dobrých a funkčních projektů SP je důležitá i etická vyspělost prostředí, ve kterém je realizováno. Potřebuje určitou pozitivní a korektní společenskou kapacitu. V momentě, kdy se toto daří naplnit, jsou projekty SP nadčasovým způsobem, jak podnikání, tak řízení veřejných financí.
Obecné principy SP, definované Tessea v roce 2011
- Veřejně prospěšný cíl formulován v zakládacích dokumentech a naplňován prostřednictvím konkrétních aktivit.
- Účast zaměstnanců a členů na směřování podniku.
- Důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců.
- Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku anebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů.
- Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech.
- Zohledňování environmentálních aspektů výroby a spotřeby.
více na České sociální podnikání - Principy a definice
Jde o obecné principy, které se snaží definovat sociální podnikání v celém rámci na velmi obecné úrovni. Při následné realizaci, potom k těmto obecným principům jednotlivé druhy či segmenty SP přistupují individuálně a některé principy rozvíjejí více, jiné méně. Nelze tedy dogmaticky trvat na tom, že všechny druhy SP musejí naplňovat na 100 % všechny obecné principy.