Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

2.4.6 Náhradní plnění

Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti má každý zaměstnavatel s více, než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnat nejméně 4 % osob se zdravotním postižením (dále OZP). Za nesplnění této povinnosti musí zaměstnavatel uhradit odvod do státního rozpočtu (za rok 2019 ve výši cca 80 000 Kč za jednoho zaměstnance se zdravotním postižením).

Od 1. 10. 2017 vešla v platnost novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která zavádí povinnou elektronickou Evidenci náhradního plnění na portálu MPSV.

V rámci dlouhodobé spolupráce je oboustranně výhodné realizovat s odběrateli inovativní projekty, kde odběratel za obvyklou cenu získá přidanou hodnotu. Ta spočívá v podpoře zvýšení jeho prodeje (např. zavedením nových prodejních kanálů v externím prostředí) nebo přímou úsporu jeho nákladů (např. převzetím vhodného procesu odběratele do externího zpracování).

Z pohledu obchodního nástroje sociálního podniku jde o zákonem definovanou podporu a zvýhodnění produktů od subjektů plnících povinnost zaměstnat více, jak 50 % OZP.

Stát se tedy snaží tímto opatřením podpořit spotřebu produktů a služeb z těchto subjektů.

1. Přefakturace náhradního plnění

Je obcházení cíle, ke kterému byl tento obchodní nástroj zřízen. Poskytovatel náhradního plnění, tedy zaměstnavatel OZP nebo integrační sociální podnik OZP není v obchodním vztahu v postavení dodavatele produktu nebo služby, ale jeho role je zajistit za symbolickou provizi, účetní administraci fakturačního vztahu jiných dvou subjektů. Tedy je poskytovatelem pouhé přefakturace. Na první pohled to vypadá pro obchodníky sociálních podniků velmi lákavě, ale výsledky tohoto počínání jsou kontraproduktivní a dochází k těmto negativním efektům:

  • ztráta morálního kreditu sociálního podniku,
  • ohrožení reputace a vlastního sociálního marketingu,
  • nedostatek práce a zakázek pro cílovou skupinu,
  • nemožnost realizace společenských produktů a projektů,
  • malá obchodní efektivita i výnos,
  • použití kapacity náhradního plnění jinak, než zákonodárce plánoval svým opatřením,
  • ohrožení celého řešení ve smyslu zrušení obchodní pobídky.

2. Strategie pro marketing

Náhradní plnění se potom pro obě strany stává bonusem navíc, který společně s dobrou CSR komunikací znásobí výsledky a efektivitu práce.

 

Zpět na obsah >>