Výtah změn v systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením od 1. 1. 2018:
1. Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) od 1. 1. 2018 zavádí pojem chráněný trh práce. Uvádí, že se jedná pouze o takové zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více, než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.
2. Od 1. 1. 2018 je pojem chráněný trh práce používán výhradně v souvislosti se zaměstnáváním více, než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, se kterým má Úřad práce ČR uzavřenu účinnou písemnou dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce.
3. Následující tabulka obsahuje seznam příspěvků poskytovaných podle zákona o zaměstnanosti od 1. 1. 2018 na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zároveň udává přehled o možnostech poskytování jednotlivých příspěvků na chráněném trhu práce a na volném trhu práce.
Zdroj: MPSV říjen 2019 https://portal.mpsv.cz
Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
1. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (dále jen „příspěvek na pracovní místo“) je poskytován na základě ustanovení § 75 zákona o zaměstnanosti. Příspěvek na pracovní místo je možné poskytovat zaměstnavatelům na chráněném i na volném trhu práce.
2. Příspěvek na pracovní místo nahrazuje příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa. V podstatě se jedná o totožný nástroj, jako byl příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa upravený ustanovením § 75 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017 s tím rozdílem, že došlo k vypuštění těch podmínek pro poskytování příspěvku na pracovní místo, které jsou určeny pro chráněný trh práce, tj. již nebude pro poskytování příspěvku na pracovní místo sledováno splnění podmínky vyloučení srážek ze mzdy, vyloučení trestního stíhání, uložení pokuty za přestupek na úseku zaměstnanosti, opakované podání stížnosti a posuzování přínosu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
3. Na poskytnutí tohoto příspěvku není právní nárok. Při rozhodování o poskytování tohoto příspěvku Úřad práce ČR posuzuje možnosti uplatnění osoby se zdravotním postižením, která má být na pracovní místo umístěna, aktuální situaci na regionálním trhu práce a zda žadatel čerpá další příspěvky a dotace. Konkrétně bude Úřad práce ČR hodnotit počet a strukturu volných pracovních míst v daném regionu a možnosti uplatnitelnosti konkrétní osoby na trhu práce, její schopnosti a kompetence (kvalifikace, dosavadní délka doby zaměstnání, dovednosti, motivace), ekonomickou situaci osoby se zdravotním postižením a její ohrožení sociálním vyloučením.
Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením
1. Příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (dále jen „příspěvek na provoz“) je poskytován na základě ustanovení § 76 zákona o zaměstnanosti. Příspěvek na provoz není možné poskytovat na osobu se zdravotním postižením, na kterou Úřad práce ČR poskytuje příspěvek podle ustanovení § 78a zákona o zaměstnanosti.
2. Příspěvek na provoz nahrazuje příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. V podstatě se jedná o totožný nástroj, jako byl příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa upravený ustanovením § 76 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017. Došlo k odstranění návaznosti poskytování příspěvku na provoz na dohodu o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa. Příspěvek na provoz je poskytován na základě dohody uzavřené podle ustanovení § 76 odst. 6 zákona o zaměstnanosti a nebude již podmíněn existencí další dohody.
3. Příspěvek je možné poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, a to i v případě jedná-li se o osobu zdravotně znevýhodněnou.
4. Na poskytování tohoto příspěvku není právní nárok. Při rozhodování o poskytování tohoto příspěvku Úřad práce ČR posuzuje oprávněnost a nezbytnost nákladů, na které zaměstnavatel žádá příspěvek, zda žadatel čerpá další příspěvky a dotace na zaměstnávání osoby se zdravotním postižením a hodnotí dosavadní přístup žadatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro uplatnění provozních nákladů je zaměstnavatel povinen prokázat, že tyto náklady přímo souvisejí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Pokud zaměstnavatel tuto skutečnost jednoznačně neprokáže relevantními doklady nelze mu provozní náklady uznat.
Výše a struktura příspěvku pro osoby uznané v některém ze stupňů invalidity:
Zdroj: MPSV říjen 2019 https://portal.mpsv.cz
Výše a struktura příspěvku pro osoby zdravotně znevýhodněné:
Zdroj: MPSV říjen 2019 https://portal.mpsv.cz
Dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce
1. Dohoda o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání“) vymezuje subjekty působící na chráněném trhu práce. Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli zaměstnávajícími více, než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, kteří mají zároveň uzavřenou s Úřadem práce ČR účinnou dohodu o uznání.
2. Benefity určené pro zaměstnavatele působící na chráněném trhu práce (příspěvek podle ustanovení § 78a zákona o zaměstnanosti a možnost poskytovat tzv. náhradní plnění) jsou podmíněny účinností dohody o uznání.
3. Dohoda o uznání zaměstnavatele je uzavírána v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu.
4. Podmínky pro uzavření dohody o uznání jsou obdobné jako podmínky stanovené do 31. 12. 2017 pro vymezování či zřizování chráněných pracovních míst. Ustanovení § 78 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti určují, za jakých podmínek lze dohodu o uznání uzavřít.
5. Dohoda o uznání se uzavírá na dobu 3 let. V případě opětovného uzavření dohody o uznání je tato uzavírána na dobu neurčitou. Za opětovné uzavření dohody o uznání je považován takový postup, kdy nejpozději do 3 měsíců po uplynutí účinnosti dohody o uznání uzavřené na dobu 3 let zaměstnavatel opětovně požádá o její uzavření.