Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Sociální podnikání

Sociální podnikání primárně řeší potřebné společenské, nejčastěji sociální či environmentální problémy ekonomicky a společensky udržitelným způsobem, se snahou tvořit zisk. Zisk je důležitým faktorem ekonomické stability sociálních podniků.


Sociální podnikání a jeho společenský zájem

Kdekdo o sociálním podnikání hovoří a snaží se ho realizovat, ale velmi často jde bohužel o projekty a vize, které se sociálnímu podnikání možná trochu podobají, ale nenaplňují ho ve všech potřebných aspektech. Jedním z problémů je absence teoretického a praktického rozpracování problematiky sociálního podnikání, neexistují erudované metodiky, o které by se dalo s jistotou opřít.

Dalším problémem je regionální, národní prostředí, ve kterém se sociální podnikání realizuje a v neposlední řadě i legislativní připravenost regionů na vhodné uchopení problematiky. Každé regionální, národní prostředí je ovlivněno právními pravidly/normami a globálně má sociální podnikání vytyčeny pouze obecné principy a cíle.

Cílové skupiny sociálního podnikání

  • Veřejný sektor zastoupen nejčastěji státem, krajem, obcí či jinou veřejnou institucí, která je odpovědná za řešení společenské problematiky a je připravena tuto problematiku řešit ve spolupráci s podnikatelským partnerem.
  • Privátní sektor zastoupený investorem, který je připraven a ochoten investovat finanční zdroje a kapacitu do realizace podnikatelské aktivity.
  • Cílová skupina sociálního podnikání je cíl, kam je směřována aktivita sociálního podniku a kde je očekáván impakt neboli dopad sociálního podnikání.

Sociální podnikání vymezení pojmu

Pokud dnes dělíme společnost v základním společenském vzorci na tři základní sektory, tedy sektor veřejný, privátní a sektor sociální ekonomiky, tak sociální podnikání je součástí sektoru sociální ekonomiky nebo též někdy tzv. třetího sektoru.
Pilíře třetího sektoru tvoří jednotlivé obory a disciplíny sociální ekonomiky. Například sociální služby, nadace a nadační fondy, fundraising, NNO, atd.
Zakládací listiny jsou zveřejněny v obchodním rejstříku.

Sociální podnikání a jeho obecné principy

  • Veřejně prospěšný cíl formulován v zakládacích dokumentech a naplňován prostřednictvím konkrétních aktivit.
  • Účast zaměstnanců a členů na směřování podniku.
  • Důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců.
  • Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku anebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů.
  • Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech.
  • Zohledňování environmentálních aspektů výroby a spotřeby.

Obecné principy sociálního podnikání, definované TESSEA, se snaží definovat sociální podnikání v celém rámci na velmi obecné úrovni. Při následné realizaci sociálního podnikání, přistupují k těmto obecným principům jednotlivé druhy či segmenty sociálního podnikání individuálně. Některé principy rozvíjejí více, jiné méně. Nelze tedy dogmaticky trvat na tom, že všechny druhy sociálního podnikání musí naplňovat na 100 % všechny obecné principy.

Sociální podnikání v České republice

V ČR se sociální podnikání začalo rozvíjet po roce 2000, kdy se toto téma začalo importovat především ze západní Evropy. Protože jde o velmi široké téma a v různých regionech různě uchopené, začalo období velmi chaotického počátku cesty k sociálnímu podnikání.

Důležitým mezníkem bylo vytvoření tematické skupiny odborníků s názvem TESSA napříč celým spektrem. Zejména však sociálních profesí se zadáním uchopení tématu sociálního podnikání a snaze pojmenovat obecné principy sociálního podnikání v ČR.

Následovalo období široké společenské diskuse a mapování problematiky. K problematice se dostávají další subjekty a persony a toto období je hodně spojeno se snahou, zejména neziskového sektoru sociální podnikání uchopit a realizovat. Jde však o cestu, která naráží na velmi nízkou ekonomickou udržitelnost. Vzniká i několik výzev strukturálních fondů na téma Podpory rozvoje sociálního podnikání. Výsledky ovšem nejsou významné, obecná rovina principů a nezkušenost v oblasti jsou příčinou malých počtů přeživších projektů za dobu udržitelnosti.

Významným obdobím je aktivita Úřadu vlády ČR z roku 2017 a předložení návrhu věcného záměru zákona o sociálním podnikání ministrem Janem Chvojkou v Sobotkově vládě. Zde dochází k nenápadnému, ale podstatnému návrhu na rozdělení sociálního podnikání na dva druhy. Na sociální podnikání INTEGRAČNÍ a sociální podnikání OSTATNÍ. Zákon nebyl Poslaneckou sněmovnou ČR přijat, ale dělení na tyto dva základní druhy sociálního podnikání bylo odbornou veřejností přijato a je používáno.

Chcete se dozvědět více o sociálním podnikání?

Stáhněte si Inovativní návod, jak provozovat efektivní integrační sociální podnik segmentu osob se zdravotním postižením.


Metodika Ergoprogress

„Inovativní návod, jak provozovat efektivní integrační sociální podnik segmentu osob se zdravotním postižením."